Když jsem byl požádán, abych napsal laudatio na pana profesora Emanuela Nečase, neváhal jsem, jelikož jsem v jeho přítomnosti na Ústavu patologické fyziologie strávil deset let své výzkumné práce. Nejen mně byl oporou. Rozpoznal jsem prvky unikátnosti člověka, který nikdy nezalezl do rukávů úředníka, ale zůstal v první řadě vědcem v lékařské vědě! Ale přece jen mi nedá se nezeptat: jak...
Pro zobrazení tohoto obsahu je třeba být přihlášen.