This site is intended for healthcare professionals

Nutrition News 2/2016 Czech edition

Mystery shopping

Martina Kollerová, Štěpán Svačina

3. interní klinika Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze

Hodnocení služeb výživového poradenství ve vztahu ke komorbiditám obezity

 

Summary

In the Czech Republic, 34% of adults are overweight and up to 21% of adults are obese. An increased prevalence of metabolic diseases in obese population has been confirmed repeatedly. The prevalence of comorbidities increases proportionally to BMI. Nutrition counselling is an important part of prevention and therapy of obesity. Such service can be provided by a nutrition therapist who has medical education, or бз a nutrition counsellor in form of an unqualified trade. Nutrition therapist is a regulated medical occupation and its attributes are defined and enforceable by the law. Nutrition counsel must fulfil only general conditions to get a trade licence and this profession does not belong to regulated paramedical occupations. Nutrition counsel thus should provide counselling to health individuals only. Due to the proven greater risk of comorbidities in people with higher BMI, fulfilment of the said condition is quite difficult.

Mystery shopping, an evaluation method based on information obtaining by a fictitious customer was used to find how and to whom nutrition counselling centres provide their services. Before the fictitious customers visited the selected nutrition counsels in person, a visit scenario and questionnaire format were drawn. In the first part of the study, 105 mystery e-mails were sent to nutrition counsels. Seventy-five valid responses were received. Reactions to the demand of a fictitious client with hypertension and dyslipidaemia demanding counselling to reduce her weight were evaluated. In the second part of the study, personal visits in ten private nutrition centres occurred with the aim to evaluate the introductory consultation and recommendations. Personal visits were done by four trained mystery shoppers. They recorded the visit results in a questionnaire and draw a verbal evaluation of the visit. The form of personal visits within the mystery shopping allowed an insight in the way of the nutrition counsels’ work. The results of the study showed the existence of the risks of unprofessional care in nutrition counselling related to the occurrence of obesity comorbidities.

Key words: Mystery shopping, nutrition counselling, obesity comorbidities

 

Vzhledem k současnému nastavení pravidel poskytování služeb výživového poradenství v režimu volné živnosti, absenci regulace výživového poradenství a vzdělávání v oboru výživového poradenství může docházet k poskytování neodborné péče v oblasti výživy. Cílem práce je poukázat na rostoucí poptávku po výživovém poradenství, výskyt komorbidit obezity a na rizika spojená s neodbornou péčí v oblasti výživového poradenství. Na konkrétních příkladech upozorňuje studie s použitím metody mystery shopping na potřebu regulace povolání výživového poradce.

 

Obezita

Obezitou označujeme stav, ve kterém přirozená energetická rezerva člověka uložená v tukové tkáni stoupla nad obvyklou úroveň a poškozuje zdraví. Obezita je definována kvantitativně, a to celkovou tělesnou hmotností vztaženou k tělesné výšce. Nejlépe se pro svoji jednoduchost a snadno zapamatovatelné hranice kategorií z mnoha navrhovaných způsobů měření osvědčil tzv. Queteletův index, který je dnes celosvětově označován jako index tělesné hmotnosti – Body Mass Index (BMI). Vyjadřuje poměr tělesné hmotnosti ke čtverci tělesné výšky (Svačina, 2010).

BMI = hmotnost [kg]/(výška [m])2

Jednotlivé kategorie klasifikace vyplývají z epidemiologických studií a udávají míru rizika, daného množstvím tukové tkáně. Jako normální hmotnost je udávána hodnota BMI 18,5-24,9 kg/m2. Nadváha při BMI 25-29,9 kg/m2 je považována za předstupeň obezity. Zdravotní rizika stoupají již od BMI 25 a významně zvýšené je riziko od hodnoty BMI 27. Obezita III. stupně je považována za závažné onemocnění. Použití BMI je celosvětově uznávaným měřítkem pro stanovení diagnózy obezity, zároveň může sloužit i jako ukazatel životní prognózy a rizika většiny komplikací obezity (Svačina, 2010).

Dle Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10) má obezita vlastní kód E66. Celkem 55 % dospělé populace ČR trpí nadváhou nebo obezitou. S nadváhou se potýká 34 % a s obezitou 21 % české dospělé populace. Na výskytu nadváhy a obezity se větší měrou podílejí muži. Obézních je 23 % mužů a 19 % žen. Nejvíce alarmující je rychlý nárůst nadváhy a obezity. V roce 2000 mělo v ČR nadváhu nebo obezitu celkem 45 % populace, v roce 2013 už o 10 procentních bodů více. Za 13 let došlo k postupnému nárůstu podílu lidí s nadváhou pouze o desetinu, a to z 31 % na 34 %, podíl lidí s obezitou přitom vzrostl až o polovinu z 14 % na 21 % populace (Matoulek, Svačina, & Lajka, 2010) (STEM/MARK, 2013).

 

Komorbidity obezity

Průkaz komorbidit obezity zkoumá mnoho studií. Studie NHANES III uvádí, že jedinci s BMI ≥ 27 kg/m2 mají o 70 % větší riziko onemocnění komorbiditami obezity. Srovnávací studie dvou národních průzkumů z USA, zkoumá vztah BMI k diabetu, hypertenzi a dyslipidemii. Údaje z obou průzkumů potvrzují známé klinické pozorování, že pacienti s vyšším BMI mají vyšší riziko onemocnění diabetem, hypertenzí a dyslipidemií. Potvrzují také opačný vztah, tedy že většina pacientů s těmito metabolickými nemocemi má buď nadváhu, nebo trpí obezitou. S rostoucím BMI výskyt všech sledovaných nemocí lineárně stoupal (Bays, et al., 2007).

Studie APNA měla za cíl vyhodnotit komorbidity spojené s obezitou v souboru 40 tisíc pacientů v sedmi zařízeních primární péče ve španělské provincii Navarra. Studie rovněž ukázala pozitivní asociaci nadváhy a obezity s glukózovou intolerancí, dyslipidemií, diabetem, hypertenzí, artritidou a selháváním ledvin. Zajímavá je asociace vyšších kategorií BMI s depresí (Martin-Rodriguez E, et al., 2015).
Průzkum STEM/MARK realizovaný v ČR v pěti vlnách v období let 2000 až 2013 také potvrdil zvýšenou prevalenci metabolických onemocnění u obézní populace. Dle tohoto průzkumu obézní lidé šestkrát častěji trpí diabetem a více než pětkrát častěji trpí vysokým krevním tlakem ve srovnání s celkovou populací (Matoulek, Svačina, & Lajka, 2010) (STEM/MARK, 2013).
Důležitým faktem je, že i přes rostoucí uznávání obezity vědeckou komunitou jako nemoci s genetickými a psychologickými prvky, se tato skutečnost neodráží ve vnímání obezity veřejností. Pouze 46 % respondentů vnímá obezitu jako nemoc. Na druhé straně, až 79 % respondentů popisuje obezitu jako následek nesprávného životního stylu (EASO, 2015).

 

Léčba obezity

Klíčovým postupem léčby obezity je dietoterapie. Její účinnost se zvyšuje psychologickou podporou. Vzhledem k tomu, že obezita je součástí metabolického syndromu, dietoterapii nevnímáme jako pouhou redukci hmotnosti. Opatření zaváděná v rámci ní by měla také vést k léčbě komorbidit (Svačina, 2010).

Před započetím léčby je důležité definovat cíle zaměřené na realistický váhový úbytek, vedoucí ke snížení zdravotních rizik, udržení dosažené redukce a prevenci opětovného nárůstu hmotnosti. Cílem léčení obezity je zlepšení zdraví. Toho lze dle Evropských doporučení pro léčbu obezity dospělých dosáhnout již mírnou váhovou redukcí o 5-10 % výchozí hmotnosti, zlepšením nutriční hodnoty stravy a mírným zvýšením tělesné aktivity. Větší váhový úbytek (nad 20 %) přichází v úvahu u pacientů s vyšším stupněm obezity (BMI ≥ 35 kg/m2). Správná léčba komplikací obezity by měla zahrnovat léčbu dyslipidemie, optimalizaci kompenzace diabetu 2. typu, normalizaci krevního tlaku, léčbu syndromu spánkové apnoe, mírnění bolesti u artrózy a léčbu psychosociálních onemocnění (Česká obezitologická společnost ČLS JEP, 2009).

 

Výživové poradenství

Dle Americké dietetické asociace je výživové poradenství integrací a uplatňováním principů odvozených z poznatků biologie, fyziologie, psychologie a vědy o potravinách, výživě, řízení a komunikace s cílem dosažení a udržení optimálního zdraví lidí (Nelms, 2010). Výživové poradenství mohou vykonávat odborníci se zdravotnickým vzděláním a výživoví poradci bez zdravotnického vzdělání. Výživový poradce musí splňovat pouze všeobecné podmínky k získání živnostenského oprávnění. Výživové poradce sdružuje Aliance výživových poradců (AVP), která v rámci Kodexu AVP ČR doporučuje radit pouze zdravým osobám. Vysoký podíl obyvatelstva ČR s nadváhou a obezitou představuje perspektivní cílovou skupinu pro poskytovatele služeb výživového poradenství. Mají možnost ovlivnit velký podíl obyvatelstva ČR, více než 4,5 milionů lidí. Vyhledávají je nejčastěji lidé s cílem redukce hmotnosti.

 

Rizika neodborné péče při výživovém poradenství

Zdravotnické povolání nutriční terapeut lze vykonávat pouze za přísně regulovaných podmínek, v rámci kterých se dohlíží také na celoživotní vzdělávání v zájmu zajištění bezpečné a odborné péče dle nejnovějších vědeckých poznatků. Ve srovnání s tím je odborná úroveň profese výživového poradce zatím v plné kompetenci živnostníků, kteří se rozhodnou tuto profesi vykonávat. Lze tedy očekávat tomu odpovídající nevyváženou úroveň kvality služeb poskytovaných výživovými poradci a nejasné vykládání kompetencí výživového poradce, které častokrát překračují hranice činností, zákonem stanovené jako činnosti zdravotnických pracovníků. Na hodnocení práce výživových poradců se zaměřila evaluační studie s použitím metody mystery shopping.

 

Cíle studie

Cílem studie je zjistit, do jaké míry se vybrané výživové poradny věnují zkoumání zdravotního stavu pacienta s ohledem na komorbidity obezity a zda se řídí kodexem AVP ČR. Následně pak vyhodnotit odbornou úroveň výživového poradenství a případná rizika neodborné péče ve výběrovém vzorku.

 

Metoda

Kvalitativní metoda mystery shopping je určena zejména pro hodnocení služeb. Může zahrnovat jednoduchá pozorování na místě poskytování služeb, hodnocení dodržování odborných postupů, komunikačních dovedností, čistotu prostor, atd. Mystery shopping je obvykle realizován takovou formou, kdy mystery shopper představuje fiktivního zákazníka, jednajícího na základě scénáře po předchozím proškolení. Sleduje určitý postup, klade předem stanovené otázky a oceňuje odpovědi či realizaci požadavků na základě specifických kritérií. Následně podává zprávu o svých zkušenostech ve srovnatelné podobě. Kvalitativní standard mystery shoppingu pro SIMAR (Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění) stanovuje pravidla pro mystery shopping, respektuje přitom základní mezinárodně platné kodexy a pravidla výzkumu trhu. Klíčovou charakteristikou mystery shoppingu je, že zkoumaný subjekt není v době dotazování obeznámen s tím, že je zkoumán, protože tato znalost by mohla vést k jeho atypickému chování, a tím i ke znehodnocení výsledků studie.

 

Mystery e-mail

Z online katalogu výživových poradců byl vybrán vzorek 105 výživových poradců. Vybraní poradci byli osloveni e-mailem, v němž je fiktivní klientka žádá o informace k úvodní konzultaci. Uvádí, že je jí 51 let, při výšce 160 cm váží 79 kg (BMI = 30,9 kg/m2). V e-mailu se fiktivní klientka zmiňuje o svém vysokém cholesterolu a vysokém krevním tlaku, záměrně bez udání hodnot a medikace. Zmiňuje se, že by ráda absolvovala konzultaci ohledně hubnutí, žádá o stručný popis, jak taková konzultace probíhá, a zajímá ji cena první konzultace. Dále se dotazuje, jak se má na tuto úvodní konzultaci připravit, a to s cílem zjistit, jaký podíl poradců si vyžádá již na úvodní konzultaci záznam jídelníčku.

Odpovědělo celkem 82 % oslovených subjektů, většina z nich ještě v den odeslání požadavku, i když to byla neděle. Tato promptní reakce výživových poradců poukazuje na profesionální přístup při komunikaci s klienty a zejména na velké úsilí poradců při získání klienta, pravděpodobně pramenící z velkého konkurenčního boje. V analýze bylo vyhodnoceno 75 odpovědí, které splňovaly kritéria pro další zpracování.

Ze všech 75 osob odpovídajících na mystery e-mail mělo platnou registraci v Registru zdravotnických pracovníků pro ČR pouze šest osob a v kvalifikaci nutriční terapeut jen dva z nich (2,6 %). Tento nízký podíl potvrzuje předpoklad, že zdravotničtí pracovníci se způsobilostí vykonávat povolání nutriční terapeut zůstávají spíše ve zdravotnictví.
Žádný ze skupiny 75 hodnocených výživových poradců ve své odpovědi na e-mailový dotaz fiktivní klientky neuvedl, že by vzhledem k jejímu zdravotnímu stavu měla úprava jídelníčku, redukce hmotnosti, nebo případná suplementace probíhat pod dohledem ošetřujícího lékaře, nebo po konzultaci s ním. Nelze vyloučit, že by tuto informaci výživoví poradci uvedli při osobní konzultaci. Nicméně na základě písemných odpovědí poradců lze předpokládat, že se výživoví poradci ve zkoumaném souboru neřídí bodem 14 Kodexu AVP ČR: „U zdravotních poruch, nemocí či podezření na ně doporučovat podpůrnou výživu či suplementaci jen tehdy, když se klient zaváže je předložit svému lékaři nebo fyzioterapeutovi k odsouhlasení, popř. když poradce s lékařem nebo fyzioterapeutem přímo spolupracuje.“ V zaslaných odpovědích výživových poradců se opakovaně uváděl příslib zlepšení zdravotního stavu po úpravě jídelníčku, nejednou i „vyléčení“ uváděných zdravotních komplikací. V těchto případech dochází k rozporu s bodem 13 Kodexu AVP ČR: „Poradce si musí uvědomit, že svými výživovými doporučeními zásadně nikoho neléčí, ale pouze podporuje zlepšení zdravotního stavu, popř. doplňuje lékařem nařízenou terapii obecně známými osvědčenými postupy a doplňky stravy.“

Záznam aktuálního jídelníčku na úvodní konzultaci si v odpovědi na mystery e-mail vyžádalo více než 50 % z hodnocených výživových poradců. Informace ze zdravotní dokumentace si na první konzultaci vyžádalo celkem 24 % výživových poradců. Jednalo se hlavně o výsledky krevních testů. Ve třech případech požádali také o vzorek ranní moči. Použití analyzátoru tělesného složení na první konzultaci uvedlo 86 % subjektů. Nejvíce používanými přístroji byly InBody a Tanita.

Průměrná cena za úvodní konzultaci u výživového poradce je dle odpovědí z e-mailu 504 Kč. Mnohé výživové poradny poskytovaly v době zpracování studie slevu na úvodní konzultaci s cílem přilákat nové zákazníky.

V analýze dostupných informací na webových stránkách výživových poradců se následně hodnotily další parametry, vypovídající o rozsahu a charakteru služeb, nabízených hodnocenými výživovými poradci. Průměrná cena za tříměsíční redukční program v rámci sledované skupiny výživových poradců je 3 314 Kč. Dle dostupných informací má zdravotnické vzdělání celkem 10 % z hodnocených 75 osob, tři z nich SŠ a pět VŠ vzdělání. Certifikátem z rekvalifikačního kurzu akreditovaného MŠMT ČR se prokazuje 36 subjektů, tedy téměř polovina hodnocených výživových poradců. Přibližně 40 % výživových poradců z hodnocené skupiny vzdělání v oboru výživy nemá žádné.

Nadpoloviční většina ze zkoumaného souboru 75 subjektů uvádí na svých webových stránkách péči o nemocné, nebo služby nabízené pro klienty s onemocněním, vyžadujícím léčebnou výživu. Pouze čtyři z nich mají zdravotnické vzdělání. Pětina z těch, kteří nabízejí péči o nemocné, uvádí spolupráci s lékařem, nebo jiným odborníkem se zdravotnickým vzděláním. 48 % hodnocených výživových poradců nabízí doplňky stravy dle informací uvedených na svých webových stránkách.

75 výživových poradců bylo po vyhodnocení e-mailových odpovědí a zpracování analýzy informací z jejich webových stránek osloveno napřímo krátkým dotazníkem. Návratnost byla mnohem méně efektivní než v případě mystery e-mailu, pouze 24 odpovědí (32 %). Při své práci se většina respondentů z řad výživových poradců řídí výživovými doporučeními pro obyvatelstvo ČR. Alternativní směry výživy nejsou oblíbené u poradců, kteří dotazník vyplnili, ani u jejich klientů.

Jednou z oblastí, které byly v dotazníku sledovány, je výskyt civilizačních onemocnění, které jsou častými komorbiditami obezity mezi klienty výživových poradců. Hypertenzi uvedlo jako komorbiditu obezity nejvíce respondentů. Na druhém místě výživoví poradci uvedli DM 2. typu.

 

Mystery shopping – návštěvy

K osobním návštěvám bylo vybráno celkem 10 nutričních poraden. Návštěvy probíhaly v prvním pololetí 2015. Ve většině případů se jednalo pouze o úvodní návštěvu. V jednom případě se uskutečnila i opakovaná návštěva a v jednom se jednalo o celý program v rozsahu celkem tří konzultací. Návštěvy byly realizovány pomocí čtyř vyškolených mystery shopperů, kteří po návštěvě zaznamenali výsledky do standardizovaného záznamu a sepsali průběh návštěvy.

Vyhodnocení údajů ze záznamových formulářů poskytuje základní informace k zodpovězení otázky, do jaké míry se vybrané nutriční poradny věnují zkoumání zdravotního stavu pacienta s ohledem na komorbidity obezity.

Na nejčastější komorbidity nadváhy a obezity se v rámci anamnézy vyptává většina poradců. Pouze dva z 10 se na konkrétní nemoci nedotazovali, ale vzhledem k závažnosti možných dopadů při následné neodborné péči, to není zanedbatelné. Výživoví poradci na úvodní návštěvě nevěnují pozornost zvyklostem při pořizování a přípravě jídla a nejvíce opomíjenou důležitou částí anamnézy je oblast psychosociálních problémů. Až na jednu výjimku se poradci nezajímali o psychický stav klienta a nikdo se neptal ani na konkrétní povolání/zaměstnání klientů.

Bioimpedanční přístroj byl použit až na jednu výjimku u všech mystery návštěv. Záznam jídelníčku na první konzultaci byl požadován pouze ve třech případech, v dalších pěti poradce žádal o záznam do příští konzultace, a to buď do připraveného formuláře (tři), nebo volně dle klienta (dva). Polovina navštívených poradců nabízela konkrétní doplňky stravy na míru klientovi, stejný počet výživových poradců přesvědčoval fiktivní klientku o vhodnosti speciálního vyšetření. Nejčastěji se jednalo o krevní odběry. Devět z 10 výživových poradců jako formu další spolupráce nabídlo delší hubnoucí program. Sestavení jídelníčku na míru nabízelo pět poradců a formu hodinových konzultací tři poradci. Všechny úvodní konzultace byly placené.

 

Navrhovaná opatření a postupy

U poraden, které svoji strategii založily na nízké ceně úvodní konzultace, se klient nedozví žádné konkrétní doporučení. Ani stručné zhodnocení jídelníčku, i když je takový požadován k úvodní konzultaci. Tyto úvodní konzultace slouží primárně pro nábor nových klientů.

Většina výživových poradců jako první krok při hubnutí doporučuje detoxikaci, nebo odkyselení organismu, aniž by dokázala odborně relevantními informacemi tuto potřebu podpořit a vysvětlit princip fungování detoxikace nebo odkyselení.

Typickým doporučením při redukčních dietách je navýšení podílu bílkovin a snížení podílu sacharidů. Stává se, že buď jedna, nebo druhá složka jsou v extrému. V návrhu rámcového jídelníčku jedné poradny je podíl bílkovin 23 %, tuků 37 %, což přesahuje doporučený podíl tuků uváděný ve výživových doporučeních pro obyvatelstvo ČR, podíl sacharidů je pouze 39 %, tedy pod hranicí doporučovanou i při redukčních dietách. Obsah vlákniny v tomto jídelníčku je pouze poloviční ve srovnání s doporučeními. Další poradce uvádí až 30% podíl bílkovin v kombinaci s 15% podílem tuků a 55% podílem sacharidů. Zde se například klientka o váze 60 kg při denním příjmu 6 000 kJ může dostat na příjem bílkovin ve výši 1,75 g/kg hmotnosti na den, což by např. při neodhalených zdravotních potížích s ledvinami mohlo po delší době způsobit komplikace.

 

Příklady nedostatků v odbornosti doporučení

• Nerealistické nastavení cílů hubnutí u člověka s těžkou obezitou (BMI nad 49 kg/m2). Očekávání, že klientka zhubne o více než 50 % své výchozí hmotnosti v průběhu jednoho roku lze považovat za neznalost problematikyobezity.
• Doporučení energetického příjmu nižšího než klidový energetický výdej na neomezeně dlouhou dobu u klientky s BMI 26 kg/m2 je rizikové.
• Příslib hubnutí při užívání doplňku stravy bez úpravy stravování a pohybového režimu je nezodpovědné.
• Doporučení tříměsíční detoxikační kůry, v průběhu které se konzumuje pouze zelenina a ovoce a pije čistá voda, je rizikové, hrozí energetická a proteinová malnutrice.
• Psychologickým a psychosociálním problémům se výživoví poradci nevěnují, stejně tak opomíjejí ve svých doporučeních tuto důležitou součást léčby a prevence nadváhy a obezity.

Výživoví poradci, kteří mají zdravotnické vzdělání, nebo jsou absolventi VŠ oboru výživa ve sportu nebo potravinářství, ukázali ve výběrovém vzorku větší odbornost při anamnéze i při navrhovaných doporučeních. Ve druhé skupině se častěji vyskytly výroky, nebo doporučení, které nemají podporu v současných vědeckých poznatcích, nebo jsou s nimi v rozporu.

 

Diskuse

Dle poznatků autorů byla studie s použitím metody mystery shopping první v ČR, která hodnotila kvalitu péče výživových poradců ve vztahu ke komorbiditám obezity.

V zahraničí byly zpracovány studie zaměřené na zkoumání postojů a chování tzv. exercise specialists, tedy pohybových instruktorů, při poskytování poradenství v oblasti výživy. Je to skupina specialistů na zdravý životní styl, která nemá zdravotnické vzdělání a lze ji považovat za podobnou našim výživovým poradcům, pokud jde o přesah kompetencí do oblasti, ve které nemají adekvátní vzdělání. Kanadská studie (Johnson, 2015) uvádí, že až 85,1 % ze zkoumaných 94 instruktorů poskytuje svým klientům výživové poradenství. Až 97,4 % instruktorů se dle vlastního hodnocení stravuje zdravě. Přesto studie potvrdila, že většina z nich nedodržuje národní výživová doporučení. Toto zjištění demonstruje neshodu v tom, co je vědeckými autoritami doporučováno jako zdravá výživa a co za zdravou výživu považuje zkoumaná skupina instruktorů. Instruktoři v této studii hodnotí vlastní sebedůvěru v poskytování výživového poradenství průměrnou až nízkou známkou. Důvodem může být neznalost výživových doporučení, nebo uznávání jiných než EBM poznatků z výživy. Autoři kanadské studie v závěru doporučují mezioborovou spolupráci instruktorů s profesní skupinou registrovaných nutričních terapeutů. Pro zajištění kvalitnější péče a zvýšení sebevědomí při poskytování výživového poradenství doporučují vytvořit pro instruktory možnost doplnění vzdělání v oblasti výživy na vysokoškolské úrovni.

Australská studie (McKean, 2015) měla za cíl hodnotit registrované instruktory, tzv. registered exercise professionals, z pohledu souladu jejich praxe s dosaženou kvalifikací, zejména v oblasti poskytování výživového poradenství. Studie byla zaměřená na vzdělání, výživová doporučení a zdroje informací. Až 88 % dotázaných instruktorů poskytovala služby nad rámec své profesní kvalifikace. Více než 40 % dotázaných nemělo žádné vzdělání v oblasti výživy a opíralo se pouze o snadno dostupné zdroje informací (internet). Většina těch, co vzdělání v oblasti výživy měla, absolvovala kurz v rozsahu kratším než 40 hodin. Dle doporučení autorů tato zjištění posilují potřebu jasně definovat profesní hranice a usnadnit spolupráci v rámci multidisciplinárního přístupu k poskytování služeb v oblasti zdravého životního stylu, a eliminovat tak rizika neodborné péče v případě zdravotních komplikací. Jako potenciální řešení uvádí studie možnost zavedení rozšířené výuky výživy do základního kurzu instruktorů.

Potřebu regulace výkonu povolání výživového poradce v ČR potvrdily výsledky studie „Mystery shopping“. Nabízí se otázka, jaká regulace bude efektivní, když vlastní studie „Mystery shopping“ poukazuje na to, že regulace doporučujícího charakteru, jakým je Kodex AVP ČR, není účinná. Byla by účinnější legislativní úprava, která by zařadila výživové poradenství mezi živnosti vázané na vzdělání? Jak vymezit toto vzdělání? Byla by právní norma respektována více než doporučení profesního svazu?

Poptávka po výživovém poradenství při hubnutí v budoucnu pravděpodobně ještě poroste. Vyvolání zájmu o kvalitní péči založenou na EBM poznatcích se možno právě proto ukazuje jako potenciálně efektivnější přístup. K tomu je potřeba účinně informovat širokou veřejnost a vědecky podložené informace zprostředkovat populární formou. Dobrým příkladem jsou internetové stránky www.obezita.cz, které k oslovení široké veřejnosti volí srozumitelnou formu a zároveň jsou zde odbornými garanty informací lékaři a nelékařští odborníci VFN v Praze.

 

Závěr

Výsledky studie potvrdily existenci rizik neodborné péče při výživovém poradenství v souvislosti s výskytem komorbidit obezity a podporují potřebu regulace výkonu povolání výživového poradce. Rozsah poskytovaných služeb výživových poradců při první konzultaci odpovídá potřebám základní zdravotní a nutriční anamnézy. Nicméně, v rámci anamnézy se poradci ve zkoumaném souboru nevěnují psychosociálním problémům, což může mít dopad na kvalitu nabízené péče. Většina poradců ve vybraných výživových poradnách se věnuje zjištění zdravotního stavu pacienta s ohledem na komorbidity obezity, nicméně po zjištění jejich přítomnosti se neřídí doporučením Kodexu AVP ČR a nevyzývá klienty ke konzultaci hubnoucího režimu s ošetřujícím lékařem, či jiným odborníkem se zdravotnickým vzděláním.

Odborná úroveň výživového poradenství v navštívených poradnách je velmi nevyrovnaná, lze říci, že je do velké míry závislá na vzdělání poradců. V souvislosti s tímto zjištěním lze případná rizika neodborné péče označit za relativně vysoká.

 

Mgr. Bc. Martina Kollerová
prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc.
3. interní klinika Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze
e-mail: kollerova@vstj.cz

 

LITERATURA
1. Bays, et al. The relationship of body mass index to diabetes mellitus, hypertension and dyslipidaemia: comparison of data from two national surveys. International Journal of Clinical Practice 2007;61(5):737-747.
2. Česká obezitologická společnost ČLS JEP. (2009). Léčba obezity dospělých: Evropská doporučení pro praxi. Načteno z http://www.obesitas.cz/download/doporuceni_lecba_obezity_dospelych.pdf.
3. AVP ČR. (2015) Aliance výživových poradců. Získáno 7. 6. 2015, z www.aliance-vyziva.cz: http://www.aliance-vyziva.cz/.
4. EASO. (2015) Obesity an Underestimated Threat: Public Perceptions of Obesity in Europe. Opinium.
5. Huerta, et al. Risk of type 2 diabetes according to traditional and emerging anthropometric indices in Spain, a Mediterranean country with high prevalence of obesity: results from a large-scale prospective cohort study. 2013;13(1):7.
6. Johnson ST. Examining the Promotion of Healthy Eating among Exercise Specialists: A Cross-sectional Study. Canadian Journal Of Dietetic Practice And Research: A Publication Of Dietitians Of Canada = Revue Canadienne De La Pratique Et De La Recherche En Diététique: Une Publication Des Diététistes Du Canada , 2015;76(2):76-80.
7. McKean MR. Do the Nutrition Qualifications and Professional Practices of Registered Exercise Professionals Align? International Journal Of Sport Nutrition & Exercise Metabolism 2015;25(2):154-162.
8. Martin-Rodriguez E, et al. (2015) Comorbidity associated with obesity in a large population: The APNA study. Obesity Research.
9. Matoulek M, Svačina Š. & Lajka J. Výskyt obezity a jejich komplikací v České republice. Vnitřní lékařství 2010;56(10):1019-1027.
10. Nelms M. (2010) Nutrition therapy and pathophysiology (2nd ed., International ed. vyd.). Pacific Grove, Calif: Brooks/Cole.
11. STEM/MARK. (2013) Stav obezity v České republice, 2 058 respondentů. Průzkum, VZP.
12. Svačina Š. (2008) Klinická dietologie (Vyd. 1). Praha: Grada.
13. Svačina Š. (2010) Poruchy metabolismu a výživy. Praha: Galén.
14. WHO. (2014) Global Status on Noncomunicable Diseases 2014.

Zpět

Česká diabetologie č. 1/2022

17 | 05 | 2022

Vyšlo první letošní číslo České diabetologie.

Podpůrná léčba č. 2/2022

10 | 05 | 2022

Právě vychází Podpůrná léčba.

Diabetology News č. 3/2021 Czech edition

09 | 04 | 2022

Právě vyšlo poslední loňské číslo časopisu Diabetology News.




Partneři projektu