V případě pocitu, že nám chybí určitý důležitý vitamin či minerální látka, často sáhneme po doplňku stravy nebo léčivém přípravku. U pacientů s roztroušenou sklerózou (RS) se často setkáváme s názorem, že příjem určitých vitaminů či minerálů jim může významně pomoci. V některých případech (závislých na formě RS a klinických příznacích) tomu tak je, nicméně přesto je potřebné doplňky stravy používat až po konzultaci s ošetřujícím lékařem, protože ne vždy může být takové užívání, které si pacient „naordinuje“ sám, nutné a prospěšné.
Především je potřebné umět rozlišit doplněk stravy od léčivého přípravku. Doplňky stravy jsou potraviny, které se na rozdíl od běžných potravin odlišují vysokým obsahem vitaminů, minerálních látek, příp. dalších látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem. Tyto doplňky jsou vyrobeny za účelem obohacení běžné stravy či na podporu doplnění chybějícího vitaminu nebo minerálu v lidském těle, nejsou však určeny k samotné léčbě či prevenci onemocnění. Doplňky stravy jsou kontrolovány Ministerstvem zemědělství České republiky, a to ve smyslu, zda jsou v textu popisu na obale výrobku uvedeny povinné informace, obsahující složení výrobku. Samotné účinky deklarované výrobcem nejsou nikým ověřovány, protože u doplňků stravy není posuzována jejich účinnost. Proto k označení, že u výrobku byly deklarované účinky prokázány v klinických studiích, je potřebné přistupovat opatrně, neboť výrobce často odkazuje na klinické studie, kde nebyla aplikována kritéria pro klinická hodnocení léčivých přípravků, příp. na klinické studie provedené s danými léčivými přípravky, pokud má doplněk stravy stejné účinné látky jako registrovaný léčivý přípravek, což však zdaleka není totéž.
Léčivé přípravky, na rozdíl od doplňků stravy, procházejí před svým uvedením na trh registračním řízením, v rámci kterého jsou posuzovány jakost, bezpečnost a účinnost přípravku ve vymezených léčebných či preventivních indikacích. Posuzování a schvalování léčivých přípravků v České republice spadá pod Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Pro rozlišení doplňku stravy a léčivého přípravku je potřebné zkontrolovat obal, kde je v případě doplňku stravy uvedeno, že se jedná o doplněk stravy, v rámci léčivého přípravku musí být uvedeno registrační číslo (v obou případech se jedná o povinné údaje dle právních předpisů). Databáze registrovaných léčivých přípravků je k dispozici na webových stránkách SÚKLu.
Co se týče jednotlivých doplňků, které jsou pacientům s RS doporučovány ze strany lékařů, jedná se zejména o přípravky posilující imunitu, které obsahují především vitamin C, případně v kombinaci se selenem či zinkem, eventuálně vitamin A nebo vitamin E, které patří rovněž mezi účinné antioxidanty. Pro správné fungování buněk imunitního systému, které se nacházejí ve sliznici střeva, jsou důležitá také probiotika (živé bakterie mléčného kvašení, jako např. laktobacily nebo bifibakterie), která udržují optimální pH prostředí v trávicím traktu.
Nicméně tohoto stavu lze dosáhnout i dodržováním správných stravovacích návyků. Často zanedbáváme zásady zdravého životního stylu a pak se snažíme nahradit chybějící látky potravinovými doplňky, které však nemohou pokrýt široké spektrum vitaminů a minerálů, které se nacházejí v přírodní stravě. Je rovněž potřebné se vyhnout nadměrné konzumaci jednoduchých (sladkých) cukrů, které negativně ovlivňují schopnost bílých krvinek pohlcovat škodlivé bakterie. Dalším problémem je příjem nezdravých tuků (trans mastných kyselin) v podobě ztužených rostlinných olejů (např. oplatky, sušenky apod.). Pokud nahradíme tyto tělu neprospěšné látky cereáliemi, ovocem a zeleninou, nastartuje to imunitní systém lépe než potravinový doplněk. Po něm bychom měli sáhnout až v případě, že je z různých důvodů přísun zdravých potravin omezený. Případně je možné používat doplněk stravy v omezeném časovém období, např. vitamin C zejména v zimních měsících, kdy dochází ke zvýšenému výskytu nachlazení a chřipky a také omezenějšímu příjmu vitaminu C v čerstvé zelenině a ovoci.
Obecně lze při změně stravovacích návyků doporučit, i když nebyly prokázány přímé vlivy určitého druhu stravy na průběh onemocnění RS, stravu založenou na principech stravování z období paleolitu, kdy se člověk živil lovem a sběrem, tzn. konzumaci masa, ryb, zeleniny, ovoce, hub, ořechů a vajec. Z tuků jsou pak vhodné zejména olivový olej, kokosový olej, máslo, sádlo nebo avokádo. Lidé, kteří dodržují zásady tohoto stravování, se cítili zejména méně unaveni a únava bývá jedním z velmi častých obtěžujících příznaků RS. Obdobné benefity přináší i tzv. středomořská strava (strava národů žijících v okolí Středozemního moře), která je považována za jednu z nejzdravějších na světě. Zahrnuje především konzumaci ryb, celozrnných výrobků, ovoce a zeleniny, luštěnin a olivový olej. Některé studie o zdravé výživě ukazují, že kvalitní výživa celkově pomáhá snížit záněty různého typu.
V případě RS mohou tedy doplňky stravy podporující imunitu nepochybně napomoci zvýšení obrany před nachlazením a virovými onemocněními, které mohou následně způsobit neadekvátní reakci imunitního systému. Také pokud už tělo napadne infekce, lze doplnit další přípravky pro stimulaci imunity, např. Echinaceu (bylina třapatka nachová), která rovněž ovlivňuje imunitní systém, nebo glukany (polysacharidy získané z buněčné stěny některých hub, např. hlívy ústřičné), které jsou schopné podporovat obranné reakce organizmu.
V případě RS je rovněž dlouhodobě diskutována role vitaminu D. Vitamin D je v tucích rozpustný vitamin a steroidní hormon, který má zásadní vliv na metabolizmus vápníku v těle, a tím také na všechny základní buněčné děje v organizmu. Tím působí i na řadu imunologických dějů, čímž zároveň napomáhá v obraně proti infekcím a ke zvýšení míry autotolerance a k prevenci autoimunitních onemocnění. Vitamin D získáváme zejména z kůže přeměnou 7-dehydrocholesterolu v keratinocytech na cholekalciferol pod vlivem ultrafialového záření (80 %). Rozsah této přeměny je přímo úměrný intenzitě expozice ultrafialovému záření a nepřímo úměrný stupni pigmentace kůže. Menší příjem (20 %) pochází ze stravy (rybí tuk/játra, vaječný žloutek, mléčný tuk). Nejlépe známou funkcí vitaminu D je zajištění rovnováhy metabolizmu již uvedeného vápníku, kde vitamin D podporuje vstřebávání vápníku ve střevě, a nedostatečná sérová hladina vitaminu D naopak vede ke zvýšené resorpci vápníku z kostí (dlouhodobě vedoucí osteoporóze). Vitamin D byl v minulosti využíván rovněž v doplňkové léčbě tuberkulózy a postupně se začalo rozšiřovat poznání o vlivu vitaminu D také na řadu dalších imunitních dějů v lidském organizmu. Výzkumy už od 60. let 20. století ukazovaly na souvislost mezi délkou celkové roční a zimní expozice slunečnímu záření, tyto výsledky může podporovat i výrazně vyšší výskyt onemocnění na severní polokouli. Z pohledu dnešního povědomí o tom, co se děje v těle v případě onemocnění RS, můžeme nyní již na základě výzkumů konstatovat, že vitamin D snižuje proliferaci a diferenciaci protilátek (B-lymfocytů) a také v rámci přirozené imunity tlumí produkci prozánětlivých cytokinů makrofágy, což má protizánětlivý, respektive „protiautoimunitní“ efekt. Podle studie Ascheria a kol. (2014) odpovídá vyšší hladina celkového vitaminu D v séru pravděpodobné nižší aktivitě RS a její pomalejší progresi. Z těchto důvodů je pro pacienty s RS zcela zásadní udržování správné hladiny vitaminu D v organizmu. K nejdůležitějším přirozeným zdrojům, z nichž je možné vitamin D získat, patří již zmiňovaný pobyt na slunci či konzumace potravin, které vitamin D obsahují (zejména rybí tuk, mořské ryby, vejce, hovězí játra či mléčné výrobky). Na rozdíl od vitaminu C, kterým se prakticky nelze předávkovat, neboť nadbytečnou dávku tělo vyloučí, u vitaminu D je potřeba dávat pozor na jeho nadbytek. I když stav předávkování v našich podmínkách nebývá příliš častý, je potřebné vědět, že velké dávky mohou způsobit bolesti hlavy, nevolnost, zvracení, průjem či zácpu.
U pacientů s RS byly pozorovány nízké hladiny vitaminu B12 v mozkomíšním moku, krevním séru, nebo v obojím. Studie prokázaly, že u pacientů s RS, kterým byly podávány doplňky vitaminu B12, došlo ke klinickému zlepšení příznaků (Titcomb a kol., 2021). Osoby s RS mají pravděpodobně také nízký obsah dalších vitaminů skupiny B a měly by zvážit užívání komplexu vitaminů skupiny B s přídavkem B12. Jiné studie prokázaly snížené hladiny kyseliny listové v mozkomíšním moku pacientů s RS a také zlepšení kvality života pacientů s RS po systematickém podávání vitaminu B12 a kyseliny listové (Nozari, 2019). Proces metylace, při kterém vznikají nové molekuly v buňkách, je závislý na přísunu vitaminu B12 a kyseliny listové. Jejich nedostatek tak může být jednou z příčin zhoršené tvorby myelinu a nervových buněk.
Při diagnóze RS bývá často doporučováno magnezium (hořčík), používané zejména při symptomatických problémech, jako jsou křeče ve svalech či svalové záškuby. Magnezium se většinou kombinuje s vitaminem B6 nebo s vápníkem, především v působení na svalový tonus. Podle některých studií (Sanoobar a kol., 2015) byl pozorován pokles výskytu depresí a zlepšení míry únavy u pacientů s RS při podávání koenzymu Q10.
Závěr
Žádné preventivní užívání vitaminů nebo minerálů nemůže zabránit vzniku RS, ale může napomoci snížit aktivitu či progresi onemocnění. Každý, u koho se rozvinulo onemocnění RS, může profitovat z vitaminu D, vitaminu E, COQ10, selenu, hořčíku, zdravých tuků a vitaminu B12, který by měl být užíván s dalšími vitaminy skupiny B.
Vždy je však potřeba začít úpravou svého životního stylu spočívajícího v pestré stravě s vyváženým obsahem vitaminů a minerálů, pravidelném pohybu a pobytu na slunci a čerstvém vzduchu. Pouze v situacích, kdy některý z vitaminů či minerálů prokazatelně chybí, nebo v obdobích sníženého výskytu slunečního vitu a výskytu infekčních onemocnění, je užitečné po dohodě s ošetřujícím lékařem doplnit vitaminy, minerály či doplňky stravy.
prof. MUDr. Jan Mareš, Ph.D., MBA
