Dívka narozená z první gravidity, která probíhala bez komplikací, v 38. týdnu spontánním vaginálním porodem, záhlavím. Porodní váha 2 700 g, délka 47 cm, spontánní ventilace, bez nutnosti resuscitace. Žádná zdravotní zátěž v rodinné anamnéze.
Při odchodu z porodnice – 4. den po porodu – je plně kojena. V grafu proporcionality se podle měření při preventivních prohlídkách pohybuje na 3. percentilu. Problémy s příjmem potravy se objevují v 5. měsíci při zavádění nemléčných příkrmů, které netoleruje – blinká, v 6. měsíci je konstatováno neprospívání s poklesem pod 3. váhový percentil proporcionality. V 8. měsíci je pro nedostatek mateřského mléka dítěti zavedena pokračovací kojenecká formule.
V 11. měsíci je na doporučení praktického lékaře pro děti a dorost přijata k hospitalizaci s diagnózou neprospívání. Diagnostický závěr z pobytu: mikrocefalie, topicky neurologicky v normě, normální sonografický obraz CNS, metabolické vyšetření negativní, psychomotoricky dolní hranice normy, anemie, kalorický příjem nedostatečný. Proto je do výživy zavedena hyperkalorická kojenecká formule.
Ambulantně dále pokračuje vyšetření, které vylučuje defekt sekrece růstového hormonu a ani další vyšetření neodhalují příčinu neprospívání a psychomotorického opožďování. Po dosažení váhy 8 kilogramů je kolem 18. měsíce věku nahrazena hyperkalorická kojenecká formule nutričním hyperkalorickým přípravkem indikovaným pro dětí od 1 roku do 6 let. Problémy s příjmem solidní stravy trvají, netoleruje přechod z pyré na stravu s kousky, problémy s jejím polykáním. Somatické prospívání v percentilovém grafu proporcionality je patrno z obrázku č. 1. a vývoj obvodu hlavy je patrný z obrázku č. 2. Složení a srovnání přípravků užitých ve výživě dítěte je patrno z tabulky č. 1.
Závěr
Nutriční intervence hyperkalorickou enterální polymérní výživou vedla k úpravě somatického stavu a anemie u dítěte s poruchami příjmu solidní stravy, mikrocefalií, a zachovává tak šanci na další vývoj dítěte, jehož prognóza je však nejasná, ale zlepšení nutričního stavu zachovává šanci na úpravu stavu.
Děti, zvláště kojenci, patří mezi rizikovou skupinu pro rozvoj malnutrice. Stav výživy je proto nutné u dětských pacientů monitorovat a, pokud je to třeba, pak včas zahájit nutriční podporu. V případě, že je funkční trávicí trakt, podáváme přípravky enterální výživy. Včasně zahájená a správně prováděná nutriční intervence ovlivňuje zdárný vývoj a růst dítěte.
