This site is intended for healthcare professionals

Nutrition News 1/2016 Czech edition

Aplikace teoretických znalostí do

Zdeněk Zadák

Centrum pro výzkum a vývoj Fakultní nemocnice Hradec Králové

Medicína udělala v posledních desetiletích významný pokrok, zejména v hlubším poznání mechanismů metabolických dějů na molekulární úrovni. V minulých etapách vývoje medicíny potřeboval klinicky zaměřený lékař hlavně zkušenosti, znalost faktů a schopnost jejich praktické aplikace. V současné době každý úspěšně pracující lékař v kterémkoliv klinickém oboru musí chápat podstatu procesů látkové přeměny na molekulární úrovni a musí je umět spojovat s praktickými důsledky v konkrétních klinických situacích. Pokud lékař nechápe základní principy funkcí živého organismu, zůstává mu v klinické medicíně mnoho situací záhadou. Je odkázán pouze na schématické postupy, které se často vymykají konkrétním potřebám. V tak složitém prostředí, jakým je klinická medicína, není možné každou situaci řešit podle stejného algoritmu, nebo se naučit nepřeberné množství postupů, které klinik musí řešit, aniž by chápal, co vlastně dělá. Není možné memorovat všechny klinické situace, které mohou vzniknout, a rovněž není možné všechny klinické situace úspěšně řešit podle jediného klíče. Proto si také v budoucnosti bude tento časopis klást v prvé řadě za cíl na základě teoretických znalostí vysvětlovat situace a jevy, se kterými se lékař v oblasti metabolismu a výživy setká ve své každodenní praxi, a naučit se tyto teoretické znalosti správně aplikovat a převést do klinické praxe.

V posledních 40 letech výrazně stoupl zájem o problematiku metabolismu a výživy, protože v horizontální rovině tyto disciplíny procházejí všemi vertikálně probíhajícími obory. Jinými slovy – mechanismy a problematika metabolismu a výživy tvoří v horizontální rovině součást vnitřního lékařství, chirurgie, neurologie, infektologie, imunologie a všech důležitých disciplín medicíny. Navíc se ve svých detailech uplatňuje i v různých velmi speciálních disciplínách, jako jsou angiologie, kardiologie, hematologie a další specializované oblasti interních i chirurgických oborů. Takovým způsobem metabolismus a výživa velmi těsně integrují klinické specializace, a tím je tato oblast nepostradatelná pro celou medicínu. Široké a na první pohled obecné charakteristice dané oblasti se laicky vytýká, že si mnohdy protiřečí a že nutriční doporučení jsou buď velmi vágní, nebo že si výrazně odporují a stále se mění. To není chyba ani vlastního oboru, ani specialistů, kteří doporučení vytvářejí. Zejména pokud jsou skutečnými odborníky a nepatří do skupiny laiků, případně amatérů, kteří se pouze stylizují do osobnosti odborníka. Současná velmi hustá informační síť tvořená internetem, Wikipedií, sociálními sítěmi umožňuje amatérům i úplným laikům vydávat se za specialisty té či oné oblasti a hlásat veřejně nepodložené, neobjektivní názory. Bez jakéhokoliv základu a vědeckých důkazů pak plní informační sítě spekulacemi, pověrami a nepodloženými doporučeními. Tím se jeví doporučení zejména v oblasti výživy jako velmi pomíjivá. Ve skutečnosti neexistuje tak stabilní a exaktní oblast vědy, jakou je právě výživa a metabolismus. Lidské tělo velmi citlivě reaguje na každý přebytek i nedostatek živin, jak je dobře známo i z archeologických zkoumání, např. deficit zinku na kostrách starých Egypťanů, deficit vitaminu D na křivičných kostrách středověku, nebo záznamy o vysoké úmrtnosti námořníků s deficitem vitaminu C při dlouhých objevitelských plavbách několika minulých století.

Dalším argumentem pro velkou stabilitu vědecky podložených nutričních doporučení je i současný vývoj. Pokud by data nebyla založena na velmi přesných doporučeních, nebyla by možná umělá výživa jedinců, kteří dnes již desítky let žijí jenom na nutrici dodávané infuzní cestou, možnost živit zcela bez příjmu potravy ústy ženy, které nemohou jíst, a přesto na umělé stravě při respektování stovek přesně dávkovaných živin a doporučení, donosí a porodí zdravé dítě. Typickým příkladem je nejenom v současné době používaná výživa kosmonautů. Dobře si pamatujeme vcelku nedávnou dobu, kdy se pro ni vyvíjely chemicky definované výrobky typu Vivasorb nebo Vivonex. Všechny tyto vědecké postupy jsou založeny právě na schopnosti vytvořit exaktní a validní doporučení pro nutrici zdravého jedince tak, aby ani po dlouhé době netrpěl při dodržení těchto doporučení žádným deficitem a byla zachována jeho plná výkonnost i dobrý zdravotní stav.

To jsou pádné argumenty proti laikům, většinou povrchně informovaným, kteří nerozlišují doporučení laických amatérů ve výživě od přesných pravidel výživy a doporučení založených na experimentech a důkazech, které umožňují kompletní umělou výživu i nutriční doporučení pro nemocnou i zdravou populaci.

Cílem našeho časopisu z tohoto pohledu je přinášet nejnovější informace z oblasti metabolismu a výživy, dále zaujímat k těmto informacím kritické postoje a se vší zodpovědností a důsledností oddělovat povrchní, spekulativní nebo nepodložené informace z oblasti nutrice od spolehlivého a pokrokového pohledu na tuto významnou problematiku.

 

prof. MUDr. Zdeněk Zadák, CSc.
Centrum pro výzkum a vývoj Fakultní nemocnice Hradec Králové
e-mail: zdenek.zadak@fnhk.cz

Zpět

Česká diabetologie č. 1/2022

17 | 05 | 2022

Vyšlo první letošní číslo České diabetologie.

Podpůrná léčba č. 2/2022

10 | 05 | 2022

Právě vychází Podpůrná léčba.

Diabetology News č. 3/2021 Czech edition

09 | 04 | 2022

Právě vyšlo poslední loňské číslo časopisu Diabetology News.




Partneři projektu