v roce 1997 na můj dotaz po patogenetickém významu intratekálních imunoglobulinů a oligoklonálních proužků odpověděl profesor Hans Lassmann, že jde nejspíše o „nonsense antibodies“, které nemají na patogenezi roztroušené sklerózy podstatný vliv. Bylo to v době, kdy jsme všichni věřili, že roztroušená skleróza je čistě T-buněčně zprostředkovaná choroba. Ačkoli už tehdy se objevovaly hlasy, že přinejmenším ve stadiu sekundární progrese se aktivují mechanizmy…
Pro zobrazení tohoto obsahu je třeba být přihlášen.
