Ve dnech 31. 10. – 3. 11. 2025 jsme vyrazili již potřetí před koncem roku na celostátní rekondiční pobyt do českých lázní, ve kterých se léčí pacienti s roztroušenou sklerózou (RS). Tentokrát to byly lázně Slatinice. Snad už tedy můžeme říci, že jsme založili tradici.
Kdo by si myslel, že v malých lázních bude nuda, velmi by se mýlil. Ostatně nuda není na žádném našem rekondičním pobytu.
Slatinice jsou sice malé lázně, ale je v nich klid a pohoda. V rámci komentované vycházky v sobotu odpoledne je ti zdatnější z nás prochodili křížem krážem. Ti méně zdatní se zúčastnili alespoň části vycházky s úžasnou místní průvodkyní, která znala o lázních i vesnici Slatinice každou drobnost. Ona sama šla s hůlkami, její tempo nám proto náramně vyhovovalo. Ochutnali jsme i místní sirné prameny, které mají být dobré na zažívání. Přestože zápach pramenů dokázal někoho i odradit, žádné vedlejší účinky jsme nezaznamenali.
Program rekondičního pobytu začal hned v pátek odpoledne přednáškou Zdraví zad s fyzioterapeutkou z lázní. Kvůli velkému zájmu jsme se do přednáškové místnosti skoro nevešli. V závěru přednášky jsme uvítali možnost vyzkoušet si pár nenáročných cviků.
Příjemné počasí bez deště nám dovolilo v sobotu i v neděli mít rozcvičku venku. S naším cvičitelem Jardou Wojnarem jsme se pěkně protáhli ještě před snídaní. Mezi námi se radostně proběhla i asistenční fenka Áďa.
Ve cvičení jsme pak pokračovali celé dopoledne, tentokrát v tělocvičně. Museli jsme se rozdělit na skupiny, aby bylo pro všechny dost místa. Přece jenom v malých lázních jsou i prostory poněkud menší. Ale prostřídali jsme se, dostalo se na všechny.
V neděli odpoledne za námi přijel MUDr. Mgr. Matouš Rous, vedoucí lékař MS centra z FN Olomouc, kterému tímto děkujeme. Téma pro jeho přednášku jsme navrhli my: Prevence roztroušené sklerózy – má smysl o ní hovořit? Pan doktor nás přesvědčil o tom, že i pro nás, pacienty, to smysl má. Stejně jako vždy při setkání s lékařem i tentokrát se rozvinula bohatá diskuze, která se stočila také k dalším problémům.
S Jardou Wojnarem jsme poté diskutovali nejen o jeho knize Moje cesta ke zdraví, ale hlavně o tom, jak kvalitně žít i stárnout s diagnózou RS.
Pochopitelně nemohl chybět ani hudební večer s tancem, který vhodně doplnil naše ostatní pohybové aktivity.
V neposlední řadě měli pacienti z celé republiky možnost potkat se a vyměnit si zkušenosti. Program nabídl dostatek prostoru na procházky po okolí i posezení u kávy.
Atmosféru celého pobytu výstižně shrnuje vyjádření jedné účastnice: „Bylo to fajn. Už se těším na příště.“
To „příště“ bude 10.–13. 12. 2026 ve Františkových Lázních. Přidáte se?
