Myelodysplastický syndrom (MDS) představuje heterogenní skupinu klonálních onemocnění kostní dřeně. Onemocnění můžeme definovat jako postižení kmenových buněk krvetvorby, charakterizované neúčelnou hematopoézou, vedoucí k cytopenii v periferní krvi, a zvýšeným rizikem progrese do akutní myeloidní leukémie. Většina pacientů s MDS má již od stanovení diagnózy různě vyjádřenou anémii, ale někteří nemocní mohou mít i postižení granulopoézy či trombopoézy.(1,2) Tato skutečnost má značný klinický…
Pro zobrazení tohoto obsahu je třeba být přihlášen.
