„Je to moje menopauza, moje RS, nebo obojí?“
Menopauza je přirozenou součástí života ženy a přichází obvykle mezi 45. a 55. rokem. S sebou přináší řadu fyzických i psychických změn, které jsou způsobeny postupným úbytkem pohlavních hormonů, zejména estrogenu. Menopauza nastává, když vaječníky přestanou produkovat velké množství hormonu estrogenu, nebo neprodukují vůbec žádný. Vaječníky také přestanou uvolňovat vajíčka, proto už v tomto období žena nemůže počít dítě.
Perimenopauza je období předcházející menopauze předtím, než ženě přestane menstruace. Je to doba, kdy vaječníky začaly snižovat produkci estrogenu, a může trvat několik měsíců až několik let. Během této doby mohou ženy začít pociťovat některé příznaky menopauzy, které mohou být podobné příznakům roztroušené sklerózy (RS). Příznaky mohou být stálé, nebo mohou přicházet a odcházet. Může se objevovat i více příznaků najednou.
K nejčastějším příznakům menopauzy patří:
návaly horka: náhlý pocit tepla v obličeji, na krku a horní části těla, často spojený s pocením;
poruchy spánku: obtíže s usínáním, časté noční probouzení nebo nekvalitní spánek;
změny nálad: podrážděnost, úzkost, deprese, náladovost;
vaginální suchost: zhoršená lubrikace, svědění, bolest při pohlavním styku;
bolesti kloubů a svalů: častější výskyt bolestí pohybového aparátu;
změny menstruačního cyklu: nepravidelná menstruace, prodloužené nebo zkrácené cykly, nakonec úplné vymizení menstruace;
únava: chronický pocit vyčerpání;
změny v sexuální touze: snížené libido;
změny vzhledu: růst chloupků na neobvyklých místech, řídnutí vlasů, změny kůže (suchost, svědění);
zhoršení paměti a koncentrace: obtíže se soustředěním, zapomínání;
psychické příznaky: výkyvy nálad (střídání euforie a deprese), úzkost, pocity napětí, nervozity a strachu, deprese (ztráta zájmu o obvyklé činnosti, pocity beznaděje, smutku).
Možné dopady menopauzy na onemocnění RS
Některé ženy s RS mohou pociťovat zhoršení svých příznaků v období menopauzy. To může být způsobeno hormonálními změnami, které ovlivňují imunitní systém a průběh onemocnění. Někdy ovšem může být obtížné určit, zda některé příznaky ve věku žen v období od 45. roku souvisejí s menopauzou, nebo s RS. Zejména se jedná o příznaky, jako je únava, problémy s močovým měchýřem nebo nízká sexuální apetence. Obtížné je rovněž rozeznat vliv na duševní zdraví, které může být ovlivněno jak menopauzou, tak RS. V tomto případě může žena teprve po zahájení hormonální substituční terapie v důsledku léčby příznaků menopauzy zjistit, že přidání této léčby zlepšilo úroveň jejího duševního zdraví, proto je vhodné v tomto období jednat a konzultovat svůj zdravotní stav nejen s neurologem, ale i s gynekologem. Některé malé studie [1] zjistily, že užívání estrogenu je pro ženy s recidivující RS prospěšné. V roce 2016 byla provedena studie zaměřená na ženy s RS, které užívaly hormon estriol spolu s chorobu modifikující léčbou (DMT); tyto ženy měly téměř o polovinu méně relapsů než ženy užívající pouze DMT.
Vztah mezi menopauzou a RS je komplexní a kombinace symptomů obou může výrazně ovlivnit průběh nemoci i kvalitu života pacientek. Každá pacientka s RS může reagovat na menopauzu jinak. V tomto období je proto zvláště důležité pravidelné sledování a individualizovaná léčba. K některým klíčovým aspektům tohoto období patří:
změny v průběhu onemocnění: u některých žen může dojít ke zhoršení symptomů RS během menopauzy, pokles hladiny estrogenu může ovlivnit zánětlivé procesy a neurodegeneraci;
vliv na relaps-remitentní formu RS: některé studie [2] naznačují, že po menopauze může dojít k přechodu z relaps-remitentní formy do sekundárně progresivní formy RS;
kognitivní funkce: menopauza sama o sobě může vést k mírným kognitivním změnám, u pacientek s RS může být tento efekt výraznější, zejména v oblasti paměti a rychlosti zpracování informací;
únava a spánek: menopauzální symptomy jako návaly horka mohou narušovat spánek, zhoršení kvality spánku může vést ke zvýšené únavě, která je již tak častým symptomem RS;
osteoporóza: riziko osteoporózy se zvyšuje po menopauze, ale navíc pacientky s RS mají často již sníženou kostní denzitu kvůli omezené mobilitě a užívání kortikosteroidů;
hormonální substituční terapie: existují kontroverzní názory na použití hormonální terapie u pacientek s RS, některé studie [3] ale naznačují potenciální neuroprotektivní účinky estrogenů;
změny v imunitním systému: menopauza může ovlivnit funkci imunitního systému, což může mít dopad na autoimunitní procesy u RS;
kardiovaskulární rizika: po menopauze se zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění, proto je u pacientek s RS důležité sledovat a řešit tyto rizikové faktory.
Možné dopady menopauzy na léčbu RS
Ve chvíli, kdy je žena dlouhodobě léčena na základní onemocnění RS, může v období menopauzy dojít k výskytu příznaků, které se mohou překrývat s příznaky vedlejších účinků léků, např. únava či změny nálady, proto může být obtížnější v tomto období rozlišit mezi dopady léčby a příznaky menopauzy. Nelze také opomenout hormonální ovlivnění imunopatologických jevů estrogeny, jak naznačují některé studie [4], jejich pokles tak může teoreticky ovlivnit reakci na léčbu RS v období menopauzy. Menopauza také může ovlivnit metabolismus a distribuci léků v těle, může docházet ke změnám v absorpci léků, což může vyžadovat úpravu dávkování dosavadní léčby. Některé pacientky mohou zaznamenat změny v reakci na léčbu interferonem během menopauzy a po ní. Účinnost imunomodulační léčby může také teoreticky ovlivnit hormonální substituční terapie. Menopauza může také ovlivnit samotnou aktivitu RS, což může vyžadovat úpravu současné léčebné strategie onemocnění RS.
Co může žena s RS udělat?
1. Ve spolupráci s lékaři:
V období, kdy žena pocítí příznaky perimenopauzy nebo menopauzy, je vhodné obrátit se na svého ošetřujícího neurologa a také zahájit systematickou spolupráci s gynekologem, aby mohli společně sledovat vývoj onemocnění a průběh menopauzy a přizpůsobit léčbu. Hormonální substituční léčba může u mnoha žen situaci zlepšit. Je však také důležité zvážit i jiné příčiny, aby žena mohla ve spolupráci s odborníky najít nejlepší způsoby, jak je zvládnout. Také další způsoby léčby, jako je fyzioterapie, ergoterapie a další rehabilitační metody, mohou pomoci zmírnit příznaky RS i menopauzy a zlepšit kvalitu života.
2. Co může žena udělat sama:
zdravý životní styl: jako v kterémkoliv jiném období platí důraz na vyváženou stravu, pravidelný pohyb, dostatek spánku a vyhýbání se stresu, což vše může výrazně zlepšit celkový zdravotní stav;
podpora: je důležité obklopit se podporujícími nejbližšími lidmi a nebát se vyhledat také pomoc odborníků, pokud se objeví potíže s psychickým zdravím či dojde ke zhoršení duševního zdraví v období menopauzy;
vzdělávání: protože se jedná o nové období v životě ženy, je přínosné také aktivní vyhledávání informací o menopauze, jejím vlivu na RS a možnostech doplňkové léčby, které mohou ženě pomoci získat větší kontrolu nad svým zdravím a činit informovaná rozhodnutí;
sdílení: velmi cenná může být v tomto období podpora ostatních žen s RS, které procházejí podobným obdobím, je tedy vhodné navštěvovat podpůrné skupiny (např. v rámci Unie ROSKA), kde si mohou ženy vyměňovat zkušenosti a rady, nebo se účastnit diskuzí v online komunitách, které jsou na tuto oblast zaměřeny.
Závěr
Většina žen s RS prochází menopauzálním obdobím již v době, kdy dostává dlouhodobou adekvátní léčbu na onemocnění RS, proto může někdy docházet k záměně příznaků menopauzy s vedlejšími účinky léčby RS. Je proto důležité, aby žena sama zhruba od 45. roku života aktivně spolupracovala s neurologem a gynekologem tak, aby průběh menopauzy, zejména pak pokles estrogenů, neměl negativní dopad na další průběh onemocnění a také aby neurolog byl včas schopen příp. upravit léčebné schéma onemocnění RS tak, aby přetrvával stabilizující efekt dosavadní léčby. Co se týče nasazení hormonální substituční terapie, je důležité si uvědomit, že každá žena prožívá menopauzu a RS individuálně, proto nelze jednoznačně vždy tuto terapii doporučit, protože úloha hormonální terapie směrem k neuroprotekci RS zatím není zcela jasná a ke stanovení účinnosti a bezpečnosti jsou zapotřebí rozsáhlejší studie. To, jak se budou menopauza a RS vzájemně ovlivňovat, závisí na mnoha faktorech, včetně věku při nástupu RS, typu RS, celkového zdravotního stavu a dalších individuálních charakteristik, které má k dispozici zejména ošetřující neurolog, proto je potřebné v úpravě dosavadní léčby i v případě zahájení hormonální substituční terapie postupovat ve spolupráci s ním.
prof. MUDr. Jan Mareš, Ph.D., MBA
Neurologická klinika FN Olomouc a LF UP, Neurologická klinika 3. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice, Praha
e-mail: Jan.Mares@fnol.cz
