Celosvětově stoupá počet pacientů s roztroušenou sklerózou. Někteří jsou nově diagnostikováni, o mnoha dalších se ani neví. Mluví se o nové civilizační chorobě. Na rozšířenost nemoci má mít vliv třeba životní prostředí, hladina vitaminu D v těle, ale i obezita! Nejen tématem prevence se bude zabývat výroční konference EMSP 2025.
Roztroušená skleróza (RS) je v krátkosti autoimunitní nemoc, při které se člověk sám tak nějak zabíjí zevnitř. Jeho imunitní systém napadá ten nervový. RS se vyskytuje nejčastěji ve státech s nedostatkem slunečního svitu. Vůbec nejvíce případů eviduje Skandinávie, Kanada, USA – hlavně na severu, Velká Británie, Německo. Naopak tam, kde je slunce dostatek, třeba v Africe, je nemocných podstatně méně. „Počet pacientů na 100 000 obyvatel stoupá. Proto se objevila hypotéza, a to především kvůli faktorům prostředí, že je to zčásti civilizační choroba,“ vysvětluje prof. MUDr. Eva Kubala Havrdová, DrSc., která patří mezi nejvýznamnější neurology ve střední Evropě.
Ani Česká republika není zrovna místem, v němž by slunce rozdávalo vitamin D v závratných dávkách. „Déčko“, které mnoha Čechům dlouhodobě chybí, je přitom nezbytné pro správnou funkci imunitního systému, kostí a zubů. „My žijeme v oblasti, kde slunce moc není, i když vám možná připadá, že léto je čím dál tím teplejší. Abyste vytvořili v kůži dostatek vitaminu D, museli byste být každý den neoblečení na slunci,“ doplňuje Kubala Havrdová, která je přesvědčena, že by u nás měl být každému uměle dodáván vitamin D. Všichni pacienti s roztroušenou sklerózou mají v době diagnózy nízkou hladinu vitaminu D!
Asi ani nepřekvapí, že RS jde často ruku v ruce s depresemi. Ty mohou být prvním signálem toho, že se v lidském organismu něco děje. Samotná diagnóza však kolikrát přichází až o mnoho let později, když se objeví takzvaná ataka, tj. nějaký závažný projev selhání nervového systému – částečná ztráta vidění, citlivosti, hybnosti končetin, brnění. Až tehdy zpravidla lékaři posílají pacienta na magnetickou rezonanci, která jako první potvrdí diagnózu RS. Pochopitelně dojde k zaléčení ataky. Nějaké trvalé následky ovšem mohou zůstat. „Když se nemoc neléčí, během 11 až 15 let potřebuje 60 procent pacientů hůl k tomu, aby ušli 100 metrů. Jde tedy o invalidizující onemocnění, a proto je včasná léčba tak strašně důležitá,“ zdůrazňuje odbornice na RS Kubala Havrdová, jež se právě z toho důvodu podílí na projektu, jehož cílem je, aby byli lidé léčeni dřív, než se vůbec nějaké klinické příznaky vyvinou.
Na RS má velmi negativní vliv také obezita. „Obezita je prozánětlivý stav, který vede k většímu výskytu kardiovaskulárních chorob, diabetu, rakoviny a podobně. Samozřejmě víme, že i roztroušená skleróza je zánětlivé onemocnění, takže obezitou se podporuje,“ upozorňuje Kubala Havrdová, která letošní konferenci EMSP, jež proběhne od 16. do 17. května 2025 v Praze, zahájí přednáškou „Možnosti prevence roztroušené sklerózy a příbuzných onemocnění“. Vystoupí však také mnoho dalších odborníků nejen od nás. „Prevence představuje další metu ve výzkumu, léčbě a péči o RS a související onemocnění. Vzhledem k přetrvávajícím rozdílům v přístupu k péči v celé Evropě, od dostupnosti specialistů až po možnosti léčby, naše zaměření na preventivní strategie a včasnou intervenci nebylo nikdy kritičtější,“ říká Herbert Temmes, prezident Evropské platformy pro roztroušenou sklerózu (EMSP), jenž je rovněž hostem významné události. Nebudou na ní chybět zástupci Unie ROSKA – české MS společnosti, z. s., která akci spoluorganizuje, a ani ti, jichž se přímo dotýká – samotní pacienti.
Roztroušená skleróza
- Roztroušená skleróza je autoimunitní onemocnění, což znamená, že imunitní systém těla napadá vlastní tkáně. V případě RS imunitní buňky (především T lymfocyty a makrofágy) napadají myelin, což je ochranná vrstva obalující nervová vlákna v centrální nervové soustavě (mozku a míše).
- Ročně je v České republice diagnostikováno až 1 000 nových případů. Například v roce 2014 bylo evidováno přibližně 19 000 pacientů s RS, dnes je to více než 26 500. Nárůst souvisí také s lepší diagnostikou.
- Nemoc postihuje zejména mladé dospělé (od 20 do 40 let) a její výskyt je častější u žen.
