Ve dnech 6.–7. 11. 2025 proběhl v hotelu NH Prague City XIV. ročník zasedání Registru pacientů s cystickou fibrózou RECYF. Stejně jako v předchozích letech byl odborný program zahájen tematickými workshopy, na které navázala vlastní konference strukturovaná do šesti odborných bloků.
Workshopy
Tradičně velmi dobře hodnocený Workshop respirační fyzioterapie představil činnost Kardiorespirační klinické odborné skupiny UNIFY ČR a shrnul novinky prezentované na Evropské konferenci o cystické fibróze (ECFS) konané v červnu 2025 v Miláně. Diskutována byla zejména problematika edukačních pobytů u nově diagnostikovaných pacientů z pohledu respirační fyzioterapie a dále motivační strategie u dlouhodobě sledovaných nemocných, zejména u dětí batolecího a předškolního věku. Významnou součástí workshopu bylo sdílení praktických zkušeností mezi jednotlivými centry specializovanými na péči o pacienty s CF.
Workshop klinické psychologie se zaměřil na možné nežádoucí účinky modulátorové terapie CFTR u dětských i dospělých pacientů. Pozornost byla věnována jejich diagnostice, možnostem screeningu a terapeutickému managementu. Představeny byly rovněž nové edukační materiály určené pacientům i zdravotníkům. Workshop měl interaktivní charakter
s rozsáhlou diskuzí nad kazuistikami a sdílením zkušeností mezi centry.
Odborný program
Konferenci oficiálně zahájil předseda Mezioborové pracovní skupiny pro cystickou fibrózu při ČLS JEP doc. Libor Fila.
První blok odborného programu „Highlights z kongresů ECFS 2025 a NACFC 2025“ přinesl čtyři sdělení shrnující klíčová témata evropské a severoamerické konference. Nejnovější poznatky z oblasti klinické i experimentální medicíny prezentovali dr. Jana Bartošová s dr. Janou Micherovou (ECFS) a prof. Pavel Dřevínek s dr. Terezou Doušovou (NACFC).
Mezi hlavní diskutovaná témata patřily:
- aktuální přístup k diagnostice a managementu pacientů s CF-SPID;
- výsledky klinických studií zaměřených na redukci inhalační symptomatické terapie;
- nové terapeutické možnosti včetně rozšíření indikace léčby elexakaftor/tezakaftor/ivakaftor (Kaftrio®);
- sledování nežádoucích účinků modulátorové terapie a reprodukční aspekty u žen léčených modulátory CFTR.
V návaznosti na tento blok byly prezentovány tři národní příspěvky, které zazněly na evropské konferenci v Miláně:
- Surveillance infekcí dýchacích cest (dr. Veronika Skalická);
- Pacient s neznámou mutací (dr. Tereza Doušová);
- Srovnání účinku vanzakaftoru/tezakaftoru/ivakaftoru a elexakaftoru/tezakaftoru/ivakaftoru na nosní epitelové buňky a střevní organoidy pacientů s CF (dr. Lucie Bořek Dohalská).
První den konference uzavřela ředitelka Klubu CF Mgr. Simona Zábranská prezentací zaměřenou na aktuální činnost organizace a připravované aktivity. Shrnuty byly zejména podpůrné programy pro pacienty a jejich rodiny, edukativní projekty a psychosociální podpora.
CF registr up-to-date
Druhý den odborného setkání zástupců center pro CF byl zahájen blokem „CF registr up-to-date“. Úvodní přednášku s názvem Národní a evropský registr v číslech přednesl prof. Pavel Dřevínek.
Evropský i národní registr cystické fibrózy fungují již 22 let a představují zásadní nástroj pro sledování epidemiologie, kvality péče a dlouhodobých klinických trendů. Aktuálně je zapojeno 42 zemí s celkovým počtem 56 200 registrovaných pacientů s CF. V posledním srovnávacím roce 2023 tvořili dospělí pacienti 55,5 % nemocných podle evropského registru a 51,4 % podle českého registru. Medián věku byl prakticky totožný – 20,3 roku v evropských datech a 20,2 roku podle dat českého registru.
Z pohledu léčby bylo v roce 2023 v České republice více než 80 % dětí a více než 70 % dospělých léčeno inhalačním hypertonickým roztokem. Rekombinantní DNázu (rhDNáza, Pulmozyme®) užívalo více než 40 % dětských a více než 70 % dospělých pacientů. Tato data dokládají, že významná část nemocných, zejména v dětském věku, byla v daném období současně s modulátorovou léčbou ještě léčena inhalační symptomatickou terapií.
Data z národního registru CF (2024)
Podle údajů národního registru CF bylo v roce 2024 evidováno celkem 733 pacientů, z toho 400 (54,6 %) dospělých. V průběhu roku bylo nově diagnostikováno 18 pacientů s CF, přičemž v 15 případech byla diagnóza stanovena na základě pozitivního novorozeneckého screeningu, což potvrzuje jeho efektivitu.
Mutace F508del zůstává nejčastější mutací CFTR genu v evropské populaci i v České republice. V české kohortě tvoří homozygoti F508del 43,8 % (321 pacientů) a heterozygoti F508del / jiná mutace 41,7 % (306 pacientů).
Celkem 22 pacientů (3 %) nese na obou alelách mutaci I. třídy, což má zásadní význam z hlediska současných indikačních kritérií modulátorové terapie.
Aktuálně je 85 % pacientů s CF v České republice léčeno modulátory CFTR proteinu, což odráží významný terapeutický posun posledních let.
Audit center CF a kvalita péče
Od roku 2022 probíhá systematický audit národních center CF. Dosud byl realizován ve třech centrech, v následujících dvou letech je plánováno jeho provedení v Centru CF v Hradci Králové a v Plzni. Audit představuje důležitý nástroj k ověření standardizace péče a identifikaci oblastí k dalšímu zlepšení.
Měření kvality péče poskytované pacientům s CF je dlouhodobým tématem odborné diskuze. V rámci XIV. ročníku RECYF byly představeny možné indikátory kvality péče a jejich hodnocení. Důraz byl kladen na objektivní a srovnatelná data umožňující benchmarking mezi centry. Zajímavý pohled přinesla přednáška prof. Ladislava Duška, ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ČR, který prezentoval možnosti využití dat veřejné správy pro hodnocení péče o pacienty.
Kazuistiky z center CF
Kazuistiky prezentované jednotlivými centry CF tradičně představují velmi cennou a klinicky podnětnou součást programu. Sdílení výjimečných, nestandardních či diagnosticky a terapeuticky komplikovaných případů významně přispívá k rozšiřování klinické erudice napříč centry a umožňuje konfrontaci různých přístupů v reálné praxi.
Opakovaně zaznělo, že diagnózu cystické fibrózy nelze opomíjet ani u pacientů ve vyšším věku. Přestože je CF typicky onemocněním diagnostikovaným v dětském věku, existují případy s atypickým nebo mírnějším fenotypem, kdy je diagnóza stanovena až v dospělosti, či dokonce v pokročilém věku. Tyto kazuistiky zdůrazňují nutnost zachovat diagnostickou obezřetnost zejména u pacientů s chronickými respiračními symptomy, bronchiektaziemi nejasné etiologie či opakovanými infekcemi dýchacích cest.
Stává se ETI „všelékem“?
Rok 2025 přinesl významné změny v indikacích modulátorové terapie CFTR, zejména trojkombinace elexakaftor/tezakaftor/ivakaftor (Kaftrio®). Prof. Pavel Dřevínek ve své přednášce shrnul vývoj modulátorové léčby CFTR a aktuální indikační kritéria.
V červenci 2025 bylo Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA) schváleno rozšíření indikace trojkombinace elexakaftor/tezakaftor/ivakaftor i pro pacienty bez mutace F508del. Aktuální rozšířená indikace tak v zásadě odpovídá indikačním kritériím přípravku Alyftrek®. Zásadní rozdíl spočívá ve věkové hranici zahájení léčby – u Kaftria® je terapie schválena již od 2 let věku.
Alyftrek® – nová generace modulátorové terapie
Léčivý přípravek Alyftrek® (vanzakaftor/tezakaftor/deutivakaftor) je v Evropě registrován od 30. 6. 2025 a byla mu přiznána orphan designace. Je indikován k léčbě pacientů s CF ve věku 6 let a starších, kteří mají alespoň jednu mutaci jiné třídy než I v genu CFTR. Výhodou je dávkování 1× denně, přičemž stále platí doporučení k podávání ve stejnou denní dobu s jídlem obsahujícím tuk a u pacientů s pankreatickou insuficiencí se současným podáním pankreatických enzymů (Kreon®).
Podle dostupných klinických studií byla bezpečnost léčby srovnatelná s dosud užívanou trojkombinací elexakaftor/tezakaftor/ivakaftor (Kaftrio®). Současně bylo dosaženo většího zlepšení funkce CFTR proteinu, hodnoceného průměrnou změnou koncentrace chloridových iontů v potu. Navzdory významnému terapeutickému přínosu zůstává bezpečnost modulátorové léčby zásadním tématem.
Mezi nejčastější nežádoucí účinky patří:
- elevace aminotransferáz a hepatotoxicita;
- změny nálad, chování a poruchy spánku (deprese, poruchy chování, insomnie);
- u dětských pacientů možné riziko rozvoje katarakty.
Obecně před zahájením modulátorové léčby, ale i v jejím průběhu je doporučeno pravidelné sledování jaterních funkcí, psychologické vyšetření a sledování duševního zdraví a u dětí oftalmologické vyšetření a sledování. Problematice nežádoucích účinků trojkombinace elexakaftor/tezakaftor/ivakaftor (Kaftrio®) byla věnována samostatná přednáška dr. Veroniky Skalické. Přestože modulátorová léčba zásadně mění prognózu onemocnění a kvalitu života pacientů, přetrvávají otevřené otázky týkající se dlouhodobé bezpečnosti, individualizace terapie, možnosti redukce symptomatické léčby a managementu pacientů bez dostupné kauzální terapie (např. mutace I. třídy).
Pacient, který neodpovídá na léčbu modulátory
Prezentace dr. Marcely Kreslové s názvem „Pacient, který neodpovídá na léčbu modulátory“ se věnovala problematice hodnocení účinnosti terapie elexakaftorem/tezakaftorem/ivakaftorem (Kaftrio®) a možným příčinám nedostatečné terapeutické odpovědi.
Zdůrazněno bylo úskalí „černobílého“ hodnocení pouze jednotlivých izolovaných parametrů, zejména potního testu. Pokles koncentrace chloridových iontů v potu sice představuje významný biomarker obnovy funkce CFTR, avšak sám o sobě nemůže být jediným kritériem klinické odpovědi. Rámcově byl představen algoritmus časného záchytu a managementu pacientů se suboptimální odpovědí na modulátorovou terapii. Jeho cílem je systematicky časně identifikovat suboptimální respondery, zejména primární. Suboptimální odpověď není indikací k automatickému přerušení či ukončení léčby. Naopak, nedostatečná odpověď znamená potřebu individualizovaného přístupu a podrobného klinického zhodnocení.
Hodnocení terapeutické odpovědi
Pro klinickou praxi je zásadní rozlišovat primární a sekundární suboptimální odpověď na modulátorovou terapii. Hodnocení by mělo vycházet z kombinace míry poklesu koncentrace chloridových iontů v potu a dynamiky klinických parametrů, zejména procentuální změny FEV1. V širším kontextu je vhodné zohlednit počet těžkých plicních exacerbací vyžadujících intravenózní antibiotickou léčbu, vývoj strukturálních plicních změn hodnocených pomocí CT vyšetření a parametry kvality života. Takto komplexní přístup umožňuje časnou identifikaci pacientů se suboptimální odpovědí a podporuje individualizaci dalšího terapeutického postupu.
Primární suboptimální odpověď
Při podezření na primární příčinu je základním krokem revize molekulárněgenetického nálezu, včetně detailního posouzení tříd mutací CFTR a vyloučení komplexních alel. Současně i v případě primární nedostatečné odpovědi na léčbu je nezbytné vyloučit modifikovatelné faktory, mezi které patří adherence k léčbě, správný způsob užívání léčiva, lékové interakce, komorbidity a komplikace základního onemocnění.
Sekundární suboptimální odpověď
Pokud pacient iniciálně splňuje kritéria adekvátní odpovědi (pokles chloridů v potu a zlepšení FEV1 po zahájení terapie) a následně, obvykle po prvním roce léčby, dojde k opětovnému klinickému, funkčnímu nebo strukturálnímu zhoršení se vzestupem hodnot potního testu, jedná se o sekundární suboptimální odpověď na léčbu přípravkem Kaftrio® (přesná kritéria jsou stanovena). V těchto případech je prioritní revize adherence, lékových interakcí, komorbidit či komplikací a řešení identifikovaného problému. Další postup je stanoven multidisciplinárním týmem daného CF centra. Do rozšířeného diagnostického spektra může patřit i farmakokinetické vyšetření a funkční in vivo testy prováděné na nosních buňkách či organoidech.
Biomarkery a pacient bez indikace k modulátorům
Biomarkery funkce CFTR jsou klíčové pro verifikaci míry obnovy funkce chloridového kanálu. Kombinace in vivo / ex vivo testů na nosních epiteliálních buňkách a organoidech může pomoci predikovat, zda je pacient responder, či nikoli. Problematice indikace, metodiky a současných možností funkčního testování byla věnována samostatná přednáška dr. Terezy Doušové s názvem „Pacient, který nemá indikaci k nasazení modulátorů“.
Panelová diskuze
Konferenci uzavřela panelová diskuze na téma „Modulátorová léčba u dětského pacienta s mírnou formou CF“. Diskuze se zúčastnily vedoucí lékařky center CF FN Motol a Homolka, Brno a Plzeň (dr. Tereza Doušová, dr. Miriam Malá, dr. Marcela Kreslová), klinická psycholožka Mgr. Pavla Hodková a ředitelka Klubu CF Mgr. Simona Zábranská.
Diskutováno bylo zahájení modulátorové terapie v nejnižších věkových skupinách
s ohledem na tíži onemocnění, aktuální klinický stav dítěte, psychosociální kontext rodiny i dlouhodobý benefit léčby. Perspektiva pediatra a pneumologa byla konfrontována s pohledem psychologa, sociálního pracovníka i rodičů pacientů.
Závěr
Na závěr poděkoval předseda kongresu doc. Libor Fila všem účastníkům a organizátorům za odborně přínosný průběh konference. Jubilejní XV. ročník zasedání Registru pacientů s CF se uskuteční na podzim letošního roku a lze očekávat další významné novinky zejména v oblasti léčby cystické fibrózy. Záznam konference a obsah vybraných přednášek ze XIV. ročníku RECYF jsou k dispozici přihlášeným účastníkům v online podobě na webových stránkách www.wordmednet.cz.
MUDr. Marcela Kreslová, Ph.D.
Centrum CF FN Plzeň
