This site is intended for healthcare professionals

Možnosti vyšetření funkce plic v časných stadiích cystické fibrózy

16. 11. 2026

Možnosti vyšetření funkce plic v časných stadiích cystické fibrózy

 

Cystická fibróza (CF) představuje geneticky podmíněné, chronické a progresivní onemocnění. Patologické změny v dýchacím traktu lze detekovat již záhy po narození (existují dokonce i zprávy o prenatální patologii, ty však pro běžnou klinickou praxi zatím nejsou relevantní). Poruchu funkce plic je pomocí speciálních vyšetřovacích metod možné detekovat již ve věku 3 měsíců [1], tzn. ještě před tím, než jsou přítomny symptomy (děti diagnostikované na základě pozitivity novorozeneckého screeningu), případně ještě před tím, než daný jedinec prodělá první epizodu respirační infekce.

Vyšetření funkce plic v časných stadiích CF má několik specifik. V prvé řadě je třeba brát v potaz specifické patologie, které v časných stadiích onemocnění očekáváme. Tomu uzpůsobujeme výběr vyšetřovacích metod tak, aby byly schopny tyto odchylky zachytit. Dále je třeba zohlednit schopnost spolupráce dítěte vzhledem k jeho věku. U dětí mladších 2–3 roky je třeba vyšetření provádět během klidového dýchání, event. s využitím pasivních dechových manévrů během spánku.

 

U pacientů v časných stadiích CF se nejčastěji setkáváme s:

  • postižením malých neboli nejperifernějších dýchacích cest (12. generace bronchiálního větvení a dále) – vyšetřujeme pomocí metody vícedechového vyplavování inertního plynu z plic (MBW), hlavním výstupním parametrem je očišťovací index plic (LCI), který hodnotí nehomogenitu ventilace; řada studií dokládá, že LCI je u kojenců s CF zvýšeno oproti zdravým kontrolám [1,2];
  • obstrukcí (periferních) dýchacích cest – vyšetřujeme u kojenců pomocí metody rychlé thorakoabdominální komprese; hlavním výstupním parametrem je objem vzduchu vydechnutý během první 0,5 sekundy (FEV0,5) nebo maximální průtok na hladině FRC (V’maxFRC); několik studií dokládá abnormálně snížené hodnoty u kojenců s CF [1], byť frekvence výskytu patologických hodnot je nižší než v případě LCI [3];
  • hyperinflací – vyšetřujeme pomocí bodypletysmografie, případně rozdílu objemu plic měřeného dilučně a bodypletysmograficky (ukazatel airtrappingu).

 

Dostatečně pravidelný dechový vzor (klidové dýchání) docílíme u novorozenců, kojenců a batolat vyšetřením během spánku. Klidové dýchání lze rozšířit o pasivní dechové manévry, jako je např. thorakoabdominální komprese (stlačení hrudníku a bříška na konci nádechu), pasivní výdech následovaný po krátkém uzávěru dýchacích cest na konci nádechu (Herringův–Breuerův reflex) a další. Spánek obvykle navodíme pomocí chloralhydrátu podaného rektálně. Jen u nejmenších dětí si někdy vystačíme s přirozeným spánkem (např. po nakrmení). Vyšetření funkce plic kojenců (infant pulmonary function testing – iPFT) je v ČR dostupné pouze v jednom centru (Pediatrická klinika 2. LF UK a FNMH). Celé vyšetření (včetně navození spánku a následné observace do plného probuzení) trvá zhruba 2 hodiny, kromě lehké sedace nepředstavuje pro dítě žádnou zátěž (během vyšetření dítě klidově dýchá skrz masku, provádíme pasivní dechové manévry, výskyt mírných/přechodných komplikací je pod 5 %). Vyšetření je plně hrazené pojišťovnou. V našem centru u dětí s CF iPFT provádíme obvykle ve věku 1 roku, v indikovaných případech ho lze provést i dříve. U dětí se zjištěnou závažnou patologií při prvním vyšetření lze s odstupem cca 6 měsíců iPFT zopakovat tak, abychom zhodnotili vývoj nálezu. Vyšetření iPFT sice zatím nepatří mezi standardní klinické nástroje a jeho význam pro běžnou praxi nebyl u CF plně validován. Zkušenosti z různých center však ukazují, že pomocí iPFT lze odhalit „rizikové“ pacienty, kteří mají časně sníženou funkci plic a vyžadují intenzivnější léčbu.

V našem centru jsme dosud vyšetřili téměř 200 kojenců s CF. Řada z nich je nyní již v předškolním či vyšším věku, je tedy u nich možné provádět vyšetření spirometrické (a opakovat MBW). Dostupná longitudinální data od těchto pacientů (průměrná doba sledování 4,36 roku) jsme analyzovali s ohledem na vývoj funkce plic během prvních 6 let života. Zjistili jsme, že navzdory standardní léčbě (mimo CFTR modulátory) dochází k významné progresi nehomogenity ventilace plic. Zatímco v kojeneckém věku je zvýšená nehomogenita ventilace plic přítomná u 37,5 % pacientů, v předškolním věku to je již 53,1 %. Průměrný nárůst z-skóre LCI byl 0,36 jednotky za rok. Dále jsme prokázali signifikantní korelaci mezi funkcí plic v kojeneckém a předškolním věku, tzn. vyšetření funkce plic v časných stadiích bylo schopno predikovat pozdější funkci plic (pozitivní prediktivní hodnota 83,3 %, negativní prediktivní hodnota 65,0 %). Tato zjištění podporují hypotézu časného určení trajektorie vývoje funkce plic (lung function tracking) a dokládají význam vyšetření funkce plic v časných stadiích [Bláha R, Koucký V, v recenzním řízení].

Pacienty starší 2 let lze sledovat jen obtížně, zároveň jejich spolupráce obvykle není dostatečná, aby zvládli alespoň krátký úsek pravidelného a klidového dýchání do náustku či masky. Hovoříme proto o „tichém období“ vyšetření funkce plic. Toto období končí kolem 3. roku života (u každého dítěte individuálně – podle stupně jeho psychomotorického vývoje, zkušeností a tolerance zdravotnického zařízení atd.). Od tohoto věku se nám již většinou podaří s dítětem domluvit na pravidelném a klidném dýchání do náustku či masky. Tak lze provádět metody vyžadující pouze pasivní spolupráci. V této věkové kategorii nejčastěji používáme techniky nucených oscilací (forced oscillation techniques – FOT), test MBW nebo měření specifického odporu dýchacích cest pomocí bodypletysmografické kabiny. Ačkoliv úspěšnost prvního vyšetření nebývá 100 %, s počtem opakování narůstá. Zkušený personál funkční laboratoře a různé technické pomůcky dále zvyšují úspěšnost. Osvědčilo se např. provádět vyšetření u dítěte sedícího na klíně rodiče a sledujícího pohádku na tabletu. Tím se odvede pozornost od vyšetření a zlepší se tolerance náustku a pravidelnost dechového vzoru.

Impulzní oscilometrie (IOS) je jednou z variant FOT. K úspěšnému měření postačí 20–30 sekund pravidelného a klidného dýchání. Tato metoda hodnotí odpověď dýchacího traktu na zevní vibrace (u IOS zvukové signály). Na základě těchto informací je možné posuzovat mechanické vlastnosti dýchacích cest a parenchymu. Metodou IOS hodnotíme zejména odpor dýchacích cest na různých úrovních bronchiálního stromu (centrální vs. periferní dýchací cesty). Určitou nevýhodou je chybějící informace o objemových charakteristikách plic. Data dokládající význam IOS u pacientů s CF ještě nejsou kompletní, nicméně řada studií ukazuje vyšší citlivost IOS k postižení dýchacích cest než klasická spirometrie. Vezmeme-li v potaz také menší technickou náročnost pro batolata/předškoláky, jeví se IOS jako velmi vhodný nástroj vyšetření funkce plic v této věkové kategorii (jak u CF, tak u respiračních patologií obecně).

V předškolním věku již začínáme provádět spirometrické vyšetření. Vzhledem k ještě ne zcela optimální spolupráci a fyziologickým zvláštnostem tohoto věku nelze na spirometrii v předškolním věku aplikovat všechna pravidla tak, jak je známe u dětí starších a dospělých [4,5]. Byla proto definována specifická doporučení (včetně hodnocení kvality) pro předškolní věk – dostupná např. na stránkách České společnosti dětské pneumologie (https://www.detskapneumologie.cz/doporuceni-a-informace-pro-praxi). V předškolním věku nadále s oblibou využíváme techniky FOT a MBW. U těchto vyšetření (zejména MBW) je udávána vyšší citlivost k postižení malých dýchacích cest („nejperifernější“ dýchací cesty, časná stadia onemocnění – viz výše) než v případě spirometrie. V praxi to znamená, že tyto testy zachytí větší podíl pacientů s abnormálním výsledkem čili s časným postižením dýchacího traktu [6,7].

 

Shrnutí

Vyšetření funkce plic představuje důležitý nástroj pro sledování vývoje zdravotního stavu pacientů s cystickou fibrózou. Malé děti vyžadují zvláštní diagnostický přístup, jelikož standardní vyšetřovací metody u nich nelze beze zbytku použít. Kojence (a malá batolata) je třeba vyšetřovat ve spánku za použití technik využívajících jen klidové dýchání a pasivní dechové manévry. Spánku většinou dosahujeme lehkou sedací chloralhydrátem. Od 3 let věku zkoušíme techniky využívající klidové dýchání (MBW, FOT) za spolupráce pacienta. Trpělivý a vlídný přístup personálu spolu s využitím různých technických pomůcek významně zvyšuje úspěšnost měření. Spirometrii provádíme od předškolního věku, pro hodnocení kvality i interpretaci výsledků je třeba využívat specifická doporučení pro tento věk.

 

Obrázek 1: Vyšetření funkce plic kojence

Zdroj: archiv autora

 

Obrázek 2: Provedení testu vícedechového vyplavování dusíku z plic

Obrázek ukazuje správnou pozici dítěte při vyšetření a samotné měřicí zařízení (světle modrá hlavice se senzory průtoku, koncentrace kyslíku a oxidu uhličitého v nadechovaném a vydechovaném vzduchu). Dále je patrný zdroj plynu (vzduch či 100% kyslík, tzv. bypass flow), ze kterého dítě dýchá. V pravém horním rohu je ukázka naměřených hodnot – na ose x je čas měření, na ose y je průtok/objem (horní záznam) a klesající koncentrace dusíku během vyplavování (dolní záznam).

Zdroj: archiv autora

 

 

doc. MUDr. Václav Koucký, Ph.D.

Pediatrická klinika 2. LF UK a FNMH

Olivova dětská léčebna Říčany

 

 

 

 

Literatura

  1. Hoo AF, Thia LP, Nguyen TT, et al. Lung function is abnormal in 3-month-old infants with cystic fibrosis diagnosed by newborn screening. Thorax. 2012; 67(10): 874–881.
  2. Kieninger E, Yammine S, Korten I, et al. Elevated lung clearance index in infants with cystic fibrosis shortly after birth. Eur Respir J. 2017; 50(5): 1700580.
  3. Arigliani M, Chaudhry S, Brugha R, et al. Infant lung function in cystic Fibrosis: A real-world study. Pediatr Pulmonol. 2025; 60(5): e71117.
  4. Graham BL, Steenbruggen I, Miller MR, et al. Standardization of spirometry 2019 Update. An official American Thoracic Society and European Respiratory Society technical statement. Am J Respir Crit Care Med. 2019; 200(8): e70-e88.
  5. Stanojevic S, Kaminsky DA, Miller MR, et al. ERS/ATS technical standard on interpretive strategies for routine lung function tests. Eur Respir J. 2022; 60(1): 2101499.
  6. Kraemer R, Blum A, Schibler A, et al. Ventilation inhomogeneities in relation to standard lung function in patients with cystic fibrosis. Am J Respir Crit Care Med. 2005; 171(4): 371–378.
  7. Hardaker KM, Panda H, Hulme K, et al. Abnormal preschool Lung Clearance Index (LCI) reflects clinical status and predicts lower spirometry later in childhood in cystic fibrosis. J Cyst Fibros. 2019; 18(5): 721–727.

 

 

 

 

Inovativní modulátorová léčba u dětí s cystickou fibrózou: přínosy, rizika a výzvy v hodnocení psychických nežádoucích účinků u nejmladších pacientů

20. 09. 2026

Po desetiletí byla léčba cystické fibrózy (CF) zaměřena převážně na zvládání komplikací – antibiotickou terapii, respirační fyzioterapii, substituci pankreatických enzymů a nutriční podporu. Prognóza pacientů se postupně zlepšovala, avšak základní genetická příčina onemocnění zůstávala neovlivněna.

Novinky v genetice cystické fibrózy

22. 07. 2026

Na 49. evropské konferenci o cystické fibróze (ECFS) v Lisabonu byla 4. června 2026 zařazena samostatná ePoster sekce „Rare Genotypes & Challenging Phenotypes“ (EPS02), kterou společně vedli prof. Anna-Maria Dittrichová (Hannover) a prof. Milan Macek (Praha). Deset prezentovaných sdělení dokumentuje, jak se v éře CFTR modulátorů mění samotná logika genetické diagnostiky cystické fibrózy (CF) – genotyp uvedený ve výpisu z laboratoře dnes již zpravidla nestačí.


Partneři projektu