Vybraná sdělení ze 49. evropské konference o cystické fibróze (ECFS) | Lisabon, 3.–6. června 2026
Na 49. evropské konferenci o cystické fibróze (ECFS) v Lisabonu byla 4. června 2026 zařazena samostatná ePoster sekce „Rare Genotypes & Challenging Phenotypes“ (EPS02), kterou společně vedli prof. Anna-Maria Dittrichová (Hannover) a prof. Milan Macek (Praha). Deset prezentovaných sdělení dokumentuje, jak se v éře CFTR modulátorů mění samotná logika genetické diagnostiky cystické fibrózy (CF) – genotyp uvedený ve výpisu z laboratoře dnes již zpravidla nestačí. Stále častěji potřebujeme znát jeho funkční dopad i konfiguraci variant na obou alelách současně. Následující přehled shrnuje hlavní sdělení sekce se zvláštním důrazem na praktický dopad pro lékaře, kteří pacienty s CF diagnostikují nebo dispenzarizují, byť nejsou primárně genetiky.
Když statická klasifikace variant CFTR selhává
Hned několik prezentací ukázalo, že tradiční zařazování variant CFTR do tříd I–VI je dnes nedostatečné – a v některých případech vede k chybnému terapeutickému rozhodnutí. Pojmem komplexní alela rozumíme přítomnost dvou (vzácně více) variant CFTR v cis (tj. na téže alele); pojmem theratyping funkční testování buněk konkrétního pacienta in vitro s cílem předpovědět odpověď na konkrétní modulátorovou léčbu.
Komplexní alela F508del + L467F
Tým z Hannoveru (EPS2.01) ve spolupráci s CF centrem ve Skopje (v rámci ECFS Twinning) prokázal v primárních lidských nosních epitelových buňkách (pHNEC) 7 pacientů, že trojkombinace elexakaftor/tezakaftor/ivakaftor (ETI; Kaftrio®) u nositelů komplexní alely F508del-L467F prakticky nezlepšuje funkci CFTR proteinu (P = 0,16). Naproti tomu vanzakaftor/tezakaftor/deutivakaftor (VTD; Alyftrek®) přinesl statisticky významnou obnovu chloridových proudů, a to i ve srovnání s ETI (P < 0,05); průměrná obnova funkce CFTR proteinu dosáhla přibližně 7 % zdravé kontroly. Praktický dopad: u F508del homozygotů se suboptimální odpovědí na ETI je nutno aktivně pátrat po variantě L467F v cis (typicky cílenou sekvenací nebo specifickou rt-PCR), neboť odpověď na novější VTD může být zcela odlišná.
„Špatně zařazená“ varianta třídy I
Belgická skupina (KUL Leuven; EPS2.02) představila, jak důležitý je rozdíl mezi predikovanou a skutečnou patogenetickou funkcí. U pacientky s genotypem G542X/622-2A>C – podle databáze CFTR2.org klasifikovaným jako varianta třídy I/I, tedy bez očekávané odpovědi na modulátory – RT-PCR analýza ukázala, že varianta 622-2A>C způsobuje alternativní sestřih s vynecháním pouhých 9 nukleotidů a in-frame delecí 3 aminokyselin v prvním intracelulárním loopu (ICL1). Nejde tedy o klasickou nulovou alelu. Funkční testování pacientčiných intestinálních organoidů (PDRO) prokázalo citlivost na ETI a následná off-label léčba přinesla v průběhu 6 měsíců vzestup FEV1 ze 75 na 84 % náležité hodnoty, pokles chloridů v potu ze 103 na 69 mmol/l a vymizení exacerbací. Praktický dopad: u pacientů s genotypy formálně zařazenými do třídy I (zejména pokud jde o nepříliš časté nebo nedostatečně charakterizované varianty) stojí za úvahu individualizované funkční testování (PDRO, pHNEC) ještě před vyloučením z modulátorové léčby.
Komplexní alely se dvěma CF působícími variantami
Pražská skupina (EPS2.06; FN Motol a Homolka) prezentovala dvě raritní pozorování s variantou E831X v komplexní alele s další patogenní variantou v cis. U kojence po pozitivním novorozeneckém screeningu se jednalo o komplexní alelu [E831X;R851X] zděděnou výhradně po otci (matka byla bez variant CFTR), což vysvětluje negativní potní test navzdory dvěma „dvojkám“ v laboratorním výstupu. Druhým případem byl osmiletý chlapec s klinicky stanovenou diagnózou CF a genotypem N1303K/[711+5G>A;E831X]. Praktický dopad: detekce dvou patogenních variant v novorozeneckém screeningu neznamená automaticky diagnózu CF – nezbytná je rodičovská segregační analýza a potní test. V éře plošného NGS je tato situace stále častější a její nepochopení vede k chybným diagnostickým závěrům i ke zbytečné psychické zátěži rodin.
Editace genů na obzoru
Skupina z Lisabonu (EPS2.03) představila časnou fázi alelově specifické genové editace pomocí Cas9 nikázy a dvou sgRNA, která využívá zdravou alelu na homologním chromozomu jako šablonu pro opravu mutované alely. Účinnost je zatím přibližně 1 % a od klinické aplikace nás dělí roky, jde však o jednu z prvních ucelených strategií cílených na pacienty s compound heterozygotními genotypy, kteří dnes nemají z modulátorové léčby benefit (např. nositelé dvou mutací třídy I).
Diagnostická infrastruktura – mezery a nové nástroje
Tři práce z této sekce upozornily na praktické diagnostické problémy, které jsou bezprostředně využitelné v ordinaci.
Děti exponované ETI v děloze a v mateřském mléce
Skupina z Britské Kolumbie (Kanada; EPS2.04) ukázala, že modulátorová léčba matky během těhotenství (a v laktaci) může u plodu částečně obnovit funkci CFTR proteinu, čímž vznikne falešně nízká hodnota imunoreaktivního trypsinogenu (IRT) v novorozeneckém screeningu. V analyzované kohortě 26 dětí exponovaných ETI v letech 2016–2025 polovina vůbec nepodstoupila genotypizaci CFTR a 46 % nebylo standardně monitorováno. Po implementaci automatizovaného upozornění propojeného s registrem CF (od října 2025) bylo všech následně zachycených těhotenství zdokumentováno a všechny exponované děti standardně dovyšetřeny. Praktický dopad: u novorozenců matek s CF léčených modulátory nelze vystačit s IRT – je nezbytná přímá genotypizace CFTR bez ohledu na výsledek screeningu a dále sledování jaterních funkcí a oftalmologické vyšetření v souladu s aktuálními doporučeními.
Mikrofluidní potní test v bodě péče
Mezinárodní skupina prezentovala (EPS2.05) prototyp dvou nalepovacích plošek (stimulační s pilokarpinem a analytické s mikrofluidními kanálky) o velikosti přibližně 6 × 3 cm s kolorimetrickým odečtem chloridů přes aplikaci v mobilním telefonu. U 55 účastníků (42 s CF, 10 s CFSPID, 3 zdravé kontroly) byla shoda s referenčním systémem Macroduct™ velmi vysoká (Pearsonův r = 0,98). Pokud se metoda osvědčí v dalších validačních studiích, zejména u kojenců do 6 měsíců, může významně zlepšit dostupnost potního testu v oblastech bez specializovaného zázemí. Praktický dopad: jde o perspektivní nástroj nejen pro rozvojové oblasti, ale i pro Českou republiku, kde je dostupnost akreditovaného potního testu omezena na specializovaná centra.
Diagnostická klinika pro dospělé (Wales)
Skupina z Cardiffu (EPS2.08) prezentovala dvouletou zkušenost s diagnostickým programem pro dospělé pacienty s podezřením na CF, CFTR-RD nebo primární ciliární dyskinezi (PCD). Ze 45 vyšetřených (průměrný věk 41 let; bronchiektazie u 73 %, sinonazální symptomy u 67 %) byla u 1 stanovena diagnóza dospělé CF, u 7 CFTR-RD a u 3 byla zachycena abnormální funkce CFTR bez identifikovaných variant. Rozšířená sekvenace CFTR nepřinesla nad rámec rutinního panelu CF50 žádné další varianty. Praktický dopad: navzdory celoplošnému novorozeneckému screeningu (v ČR od roku 2009) zůstává dospělá CF a zejména CFTR-RD nadále nedostatečně rozpoznána. U dospělých pacientů s bronchiektaziemi nejasné etiologie, chronickou rinosinusitidou, opakovanou pankreatitidou či mužskou infertilitou by měl být potní test indikován standardně a v případě patologického či hraničního výsledku doplněn cílenou sekvenací CFTR.
CFSPID a CFTR-RD – kolik let sledovat?
Tři práce v sekci přinesly částečně protichůdné poselství stran dispenzarizace asymptomatických jedinců se sporným screeningovým nálezem (CFSPID, CF Screen Positive, Inconclusive Diagnosis) a pacientů s CFTR příbuznými onemocněními (CFTR-RD).
Italská kohorta: dlouhodobě zdraví, ale přeléčení
Italská multicentrická studie (EPS2.07) sledovala 75 jedinců s původním statusem CFSPID do mediánu věku 19,6 roku. Při dlouhodobém sledování bylo 30 reklasifikováno na CF (medián věku v době diagnózy 8,6 roku, v 97 % na základě patologického potního testu), 13 na CFTR-RD a 31 zůstávalo asymptomatických; abnormální index plicního clearance (LCI) byl však zjištěn u 26 % stále CFSPID jedinců. Pozoruhodné je, že 80 % asymptomatických CFSPID adolescentů užívalo PEP masku a 60 % suplementaci soli – jde tedy o významné riziko zbytečné medikalizace asymptomatických jedinců.
Britská kohorta: 22% pozdní konverze – i u teenagerů
Britská kohorta (EPS2.10) naopak z 18 sledovaných dětí s CFSPID zaznamenala 22% pozdní konverzi na klasickou diagnózu CF, přičemž dvě z přediagnostikovaných dětí byly v okamžiku konverze ve věku 13 a 15 let, tedy by byly podle stávajícího doporučení Barbena et al. (J Cyst Fibros, 2021) propuštěny ze sledování již v 6 letech jako asymptomatické. Genotypy konvertovaných pacientů obsahovaly „jasnou“ CF působící variantu v trans s variantou s nejistým klinickým významem (G551D/Q1291H, G542X/P988R, V456A/c.1705T>G, F508del/C866Y).
Stabilita CFTR-RD v devítileté observaci
Třetí práce (EPS2.09) sledovala 44 dospělých s CFTR-RD po dobu 9 let a neprokázala statisticky významný roční pokles ppFEV1 (−0,8 %; p = 0,15); pouze 1 pacient progredoval z bronchiálního ztluštění k bronchiektaziím. Chronická kolonizace dýchacích cest byla spojena s nižší výchozí hodnotou ppFEV1 (−21,6 %; p < 0,001), nikoli však s rychlejším poklesem v čase. Praktický dopad obou kohort dohromady: byť většina jedinců s CFSPID prochází adolescencí asymptomaticky a CFTR-RD se jeví jako převážně stabilní, až čtvrtina jedinců s CFSPID může pozdě konvertovat na CF – i v adolescenci. Doporučení Barbena et al. (2021) o možném propuštění ze sledování v 6 letech je tedy nutno interpretovat opatrně a minimálně u jedinců s jednou jednoznačně CF působící variantou v trans je vhodné pokračovat ve sledování až do adolescence (s pravidelným potním testem). Naopak by se měla omezit profylaktická léčba (PEP, suplementace soli) u asymptomatických jedinců bez objektivních ukazatelů onemocnění.
Závěr: co si z lisabonské sekce odnést do ordinace
Sekce EPS02 v Lisabonu reflektovala tři vzájemně provázané posuny v genetice CF, které mají přímý dopad na klinickou praxi:
- genotyp samotný (v terminologii CFTR2.org) nestačí k rozhodnutí o vhodné modulátorové léčbě – komplexní alely typu F508del + L467F a špatně klasifikované varianty třídy I si vynucují kombinaci sekvenace celé kódující sekvence CFTR a funkčního testování (HNEC, intestinální organoidy);
- komplexní alely se dvěma a více CF působícími variantami v cis lze chybně zaměnit za compound heterozygozitu a vést k falešně pozitivní diagnóze CF z novorozeneckého screeningu – nezbytná je segregační analýza rodičů a potní test;
- modulátorová léčba matek s CF v těhotenství a laktaci vede k riziku falešně negativního IRT u plodu/novorozence; exponované děti je třeba aktivně dovyšetřit přímou genotypizací CFTR;
- dospělá diagnostika CF a CFTR-RD zůstává podceněnou oblastí – u pacientů s bronchiektaziemi nejasné etiologie, chronickou rinosinusitidou, opakovanou pankreatitidou či mužskou infertilitou je indikován potní test bez ohledu na věk a předchozí novorozenecký screening;
- dispenzarizace CFSPID by neměla končit v 6 letech věku, pokud pacient nese alespoň jednu jednoznačně CF působící variantu CFTR; naopak asymptomatické jedince nelze zbytečně medikalizovat profylaktickými terapiemi.
Zápas mezi „statickou“ genetickou klasifikací a „dynamickým“ funkčním fenotypem dnes v cystické fibróze definuje hranici mezi standardní a personalizovanou medicínou. Pro klinickou praxi to znamená přechod od jednorázové genetické diagnostiky k její opakované revizi, zejména v okamžiku, kdy pacient neodpovídá adekvátně na modulátorovou léčbu nebo kdy se klinický obraz nečekaně mění.
prof. MUDr. Milan Macek jr., DrSc., MHA
Ústav biologie a lékařské genetiky, 2. LF UK a FN Motol a Homolka

