Praha, 12.–14. února 2026 | Hotel Golf
Ve dnech 12.–14. února 2026 se v hotelu Golf v Praze uskutečnil 23. výroční workshop Diagnostic Network Working Group (DNWG) Evropské společnosti pro cystickou fibrózu (ECFS.eu). Tradiční odborné setkání předních evropských expertů v oblasti diagnostiky cystické fibrózy (CF) proběhlo pod záštitou Centra CF ve FN Motol a Homolka. Lokální organizaci zajišťovali prof. Milan Macek jr., prof. Pavel Dřevínek, dr. Tereza Doušová a Mgr. Ivana Funková, koordinaci ze strany DNWG dr. Caroline Raynalová (Montpellier, Francie) a dr. Simon Gräber (Berlín, Německo). Odborný program byl strukturován do osmi tematických bloků pokrývajících aktuální diagnostické výzvy – od genotypizace genu CFTR přes novorozenecký screening a problematiku CFSPID (CF Screen Positive, Inconclusive Diagnosis) až po theratyping a hodnocení CFTR příbuzných onemocnění (CFTR-RD).
Genotypizace CFTR a její limity
Úvodní přednášku přednesl prof. Milan Macek (Praha) a věnoval se omezené dostupnosti komplexní molekulární diagnostiky genu CFTR v zemích se středními a nízkými příjmy podle OECD. Tato omezení mají přímý dopad na možnost správné klasifikace variant CFTR a navazujícího rozhodování o modulátorové terapii. Sekvenace celé kódující sekvence genu CFTR je dnes nezbytným předpokladem správné diagnostiky, zejména u pacientů s nečekanou odpovědí na léčbu, a tvoří základ personalizovaného přístupu k CF.
Limity plošných genomických přístupů názorně ilustrovala kazuistika dr. Halyny Makukhové (Lvov, Ukrajina) s názvem „Beyond the genome: How traditional testing diagnosed CF after WES missed“. U kojence s multisystémovým postižením (hemolytická anémie, neprospívání, hepatomegalie s cholestázou, koagulopatie, hypotyreóza, respirační insuficience) odhalilo celoexomové sekvenování (WES) pouze heterozygotní deleci v oblasti 13q34. Klinický obraz však odpovídal CF; potní test prokázal chloridy 85 mmol/l a cílená analýza genu CFTR následně identifikovala dvě patogenní varianty v trans: N1303K a typickou „slovanskou“ mutaci CFTRdele2,3 del21kb. Kazuistika přesvědčivě dokládá, že WES kvůli technickým omezením nezachytí velké delece ani strukturní varianty, a cílené genetické testování CF (včetně MLPA) tak zůstává nezbytnou součástí diagnostiky i v éře sekvenování nové generace.
Predikce odpovědi na modulátorovou terapii
Dr. Marcela Kreslová (CF centrum FN Plzeň) představila nově vyvinutý český národní algoritmus pro identifikaci a management primárních a sekundárních suboptimálních respondérů na trojkombinaci elexakaftor/tezakaftor/ivakaftor (ETI, Kaftrio®). Algoritmus vychází z aktualizovaného rutinního monitorovacího schématu z 5. ledna 2025 a integruje hodnocení koncentrace chloridů v potu, dynamiky ppFEV1, adherence k léčbě a reevaluaci CFTR genotypu.
Adekvátní primární odpověď je definována poklesem koncentrace chloridů v potu pod 60 mmol/l nebo o ≥ 20 % oproti výchozí hodnotě. Při nesplnění kritérií následuje paralelní hodnocení ve třech rovinách – klinické posouzení, identifikace modifikovatelných faktorů a reevaluace CFTR genotypu (optimálně sekvenací celé kódující sekvence). U pacientů, jejichž genotypování bylo provedeno před rokem 2011, je indikováno opakování kompletní analýzy CFTR z nového vzorku; po roce 2011 jde o revizi k vyloučení mutace třídy I, komplexní alely nebo variant spojených s limitovaným poklesem chloridů v potu (např. N1303K, R334W, 2789+5G>A, I1234V, D1152H).
Algoritmus pro sekundární suboptimální odpověď se aktivuje při opětovném vzestupu chloridů v potu nad 60 mmol/l (či jejich poklesu pod 20 % výchozí hodnoty) v kombinaci s perzistentním poklesem ppFEV1 o ≥ 10 % od nejlepší „on-treatment“ hodnoty. Postup zahrnuje pět stupňů – od počáteční evaluace (adherence, lékové interakce, komorbidity), reassessmentu po 4–6 týdnech a hospitalizace s kontrolovaným podáváním ETI, přes posouzení dynamiky onemocnění včetně in vitro testů, po finální rozhodnutí multidisciplinárního týmu o případném přechodu na alternativní CFTR modulátor (např. vanzakaftor/tezakaftor/deutivakaftor). Algoritmus je již implementován v rámci českého registru CF (cfregistr.cz) a představuje jedinečný příklad národní standardizace přístupu k suboptimální odpovědi na modulátorovou léčbu.
Novou perspektivu predikce přinesl dr. Béla Nagy jr. (Debrecen, Maďarsko) prezentací o proteinu HE4 (human epididymis protein 4) jako sérovém biomarkeru CF. Zvýšená hladina HE4 koreluje se závažností onemocnění a plicními funkcemi. U pacientů homozygotů pro F508del došlo po 3 měsících léčby ETI k jejímu významnému poklesu paralelně se zlepšením ppFEV1. In vitro studie na buňkách CFBE prokázaly, že CFTR modulátory expresi HE4 snižují, zatímco inhibice CFTR či aktivace NF-κB ji zvyšují. HE4 se tak jeví jako dynamický neinvazivní biomarker reflektující dysfunkci a obnovu CFTR proteinu, který by mohl v budoucnu doplnit stávající nástroje monitorování modulátorové léčby, zejména u pacientů, kteří na modulátorech přestávají vykašlávat sputum.
Novorozenecký screening a CFSPID
Sekci věnovanou novorozeneckému screeningu (NBS) vedli prof. Olaf Sommerburg (Heidelberg, Německo) a prof. Jane Daviesová (Londýn, Velká Británie). Prof. Isabelle Sermetová-Gaudelusová (Paříž, Francie) se zaměřila na varianty CFTR s nekompletní penetrancí v kontextu CRMS/CFSPID, dr. Jürg Barben (Švýcarsko) informoval o nově ustaveném registru CFSPID.
Národní data shrnula dr. Tereza Doušová (Praha). V České republice s incidencí CF 1 : 6 600 novorozenců funguje NBS od roku 2009 (protokol IRT/DNA/IRT). V období 2009–2023 bylo vyšetřeno přes 1,5 milionu novorozenců; CF byla diagnostikována u 255 dětí a u 105 jedinců byl stanoven status CFSPID. Klíčovým zjištěním je, že 8 % původně CFSPID jedinců bylo v průběhu dalšího sledování reklasifikováno na CF, což potvrzuje nezbytnost jejich dlouhodobé dispenzarizace. K 31. 12. 2025 evidoval český registr 746 pacientů s CF, z toho 391 v pražském CF centru.
Diagnostické dilema u CFSPID s klinicky významnými projevy, ale bez jasného genetického pozadí, ilustroval tým dr. Bülenta Karadağa (Istanbul, Turecko). Případ 5letého chlapce po pozitivním NBS, s pankreatickou insuficiencí a steatoreou vyžadující enzymovou substituci, ale s negativním sekvenováním CFTR a chloridy v potu v intermediárním pásmu, dobře dokumentuje hranice klasické klasifikace. Magdalena Glogowská-Dróždżová (Varšava, Polsko), oceněná Young Investigator DNWG Award, prezentovala přístup integrující funkční testování CFTR (intestinální organoidy a nazální elektrofyziologii) přímo do diagnostického algoritmu CRMS/CFSPID.
Funkční testování CFTR – zkušenosti pražského CF centra
Laboratoř tkáňových kultur Centra CF ve FN Motol a Homolka představila unikátní platformu funkčního testování CFTR. Intestinální organoidy s forskolinem indukovaným nabobtnáním (FIS) zavedla v roce 2019 dr. Eva Fürstová a výsledky byly publikovány v Journal of Cystic Fibrosis (2022, 2025) a European Respiratory Journal (2024). Od roku 2023 doplňuje laboratoř měření na lidských nosních epitelových buňkách (HNEC) v Ussingových komorách (metodu implementovala dr. Lucie Bořek-Dohalská). Buňky se odebírají „kartáčkováním“ nosní sliznice, kultivují na rozhraní vzduch–kapalina (ALI) a po 21 dnech se měří funkce CFTR proteinu vyjádřená jako ΔCFTRinh-172 Isc v procentech zdravé kontroly.
U 30 CFSPID jedinců prokázalo měření v Ussingových komorách reziduální funkci CFTR v širokém rozmezí 18–100 % normy, což dokumentuje vysokou variabilitu funkčního dopadu jednotlivých CFTR genotypů. Pozoruhodná byla kazuistika 8letého chlapce s novorozeneckým ikterem, progresivní hepatosplenomegalií a portální hypertenzí, kde sekvenování CFTR ve FN Motol (dr. Malgorzata Libik) odhalilo genotyp F508del/G437D;R75Q s nově popsanou variantou G437D. Funkční testování HNEC (CFTR funkce 72 % normy) společně s normálními chloridy v potu (28 mmol/l) podpořilo diagnózu CFTR-RD spíše než klasické CF. Pětiletý bratr téhož pacienta se shodným genotypem však měl chloridy v potu 75 mmol/l, což názorně ukazuje fenotypovou variabilitu a nutnost kombinovat in vitro a in vivo analýzy k ozřejmení patogenetického dopadu nejednoznačných genetických výsledků.
Spektrum dysfunkce CFTR a pozdní diagnóza CF
Hlavní (keynote) přednášku „There is no such thing as 'non-CF' bronchiectasis – exploring the spectrum of CFTR dysfunction“ přednesl prof. James Chalmers (Dundee, Velká Británie). Jeho ústřední tezí bylo, že tradiční dichotomie CF vs. non-CF bronchiektazie je umělá a že spektrum dysfunkce CFTR zahrnuje plynulý přechod od klasické CF přes CFTR-RD až k pacientům s bronchiektaziemi a doposud nerozpoznanou CFTR patologií. Klasická CF je tak pověstnou „špičkou ledovce“ v rámci celého komplexu CFTRpatií, které spadají do gesce European Respiratory Society.
Tuto tezi precizně ilustrovala kazuistika doc. Libora Fily (CF centrum Praha). Téměř 65letá žena byla po celý život vedena pod diagnózou CHOPN/ACO s bronchiektaziemi a infekcí P. aeruginosa. Diagnóza CF byla stanovena teprve v březnu 2024 na základě bronchoskopického nálezu „vypadajícího jako CF dýchací cesty“ a následného potního testu s chloridy 120 mmol/l. Sekvenace CFTR odhalila genotyp F508del/I336K, přičemž varianta I336K je podle nedávné publikace klasifikována jako mutace tříd II, III/IV s defektním „processingem, gatingem i permeací“. Léčba ETI nasazená v 65,2 roce přinesla během 15 měsíců zlepšení FEV1 z 51 na 63 % náležité hodnoty, pokles chloridů v potu ze 120 na 77 mmol/l a vymizení plicních exacerbací. Kazuistika potvrzuje, že pozdní diagnóza CF zůstává reálnou možností a modulátorová léčba je účinná i v pokročilém věku, byť přináší nové výzvy (arteriální hypertenze, porucha glukózové tolerance, osteoporóza, screening nádorových onemocnění). Podle dat ECFSPR 2023 je nicméně pouze 0,9 % registrovaných pacientů s CF starších 65 let a klinické studie s ETI zahrnovaly jen velmi omezený počet starších pacientů.
Theratyping: srovnání vanzakaftoru a elexakaftoru in vitro
Pražská skupina (dr. Lucie Bořek-Dohalská, v jejím zastoupení prezentovala dr. Tereza Doušová) představila srovnání účinků vanzakaftoru/tezakaftoru/deutivakaftoru (VAN/TEZ/D-IVA; Alyftrek®) a ETI (Kaftrio®) in vitro. Studie byla motivována klinickým pozorováním většího poklesu koncentrace chloridů v potu u VAN/TEZ/D-IVA při srovnatelném zlepšení plicních funkcí (SKYLINE Trials). Do studie bylo zařazeno 12 pacientů homozygotů F508del a 10 zdravých dárců (HNEC); po 48hodinovém „předléčení“ buněk ELX/TEZ nebo VAN/TEZ následovalo měření v Ussingových komorách a u intestinálních organoidů test FIS.
U HNEC dosáhla obnova funkce CFTR proteinu 45 % normy s ELX/TEZ oproti 67 % normy s VAN/TEZ, což představuje statisticky vysoce významný rozdíl. U intestinálních organoidů se však hodnoty AUC mezi režimy statisticky nelišily. Tato data podporují hypotézu, že vanzakaftor obnovuje funkci CFTR proteinu účinněji než elexakaftor, což je v souladu s klinickými údaji o větším poklesu chloridů v potu u VAN/TEZ/D-IVA. Rozdíl v citlivosti mezi modelovými systémy zároveň naznačuje vyšší senzitivitu HNEC k detekci rozdílů v účinnosti CFTR korektorů. Mezi limity studie patří malý počet vzorků, testování pouze genotypu F508del/F508del a inherentní variabilita kvality HNEC.
Závěr a hlavní sdělení
Letošní 23. workshop ECFS DNWG potvrdil, že v éře CFTR modulátorů se těžiště diagnostiky CF posouvá od binárního „CF ano/ne“ ke kvantitativnímu hodnocení funkční kapacity CFTR a k individualizovanému přístupu založenému na komplexní analýze celé kódující sekvence genu CFTR s identifikací případných komplexních alel. Mezi průřezová témata workshopu patří:
- funkční testování CFTR (HNEC a intestinální organoidy) jako platforma pro diagnostiku (rozlišení CF vs. CFSPID vs. CFTR-RD) i pro theratyping;
- český národní algoritmus suboptimální odpovědi na ETI jako model standardizovaného přístupu pro další evropské země;
- plynulé spektrum dysfunkce CFTR – potní test by měl být indikován u všech pacientů s bronchiektaziemi, infekcí aeruginosa a/nebo pankreatickou insuficiencí, a to bez ohledu na věk;
- limity celoexomového sekvenování – cílená diagnostika CFTR (včetně MLPA) zůstává nezbytnou součástí algoritmu i v éře NGS;
- vanzakaftor obnovuje funkci CFTR účinněji než elexakaftor v HNEC modelu a HE4 se rýsuje jako slibný neinvazivní biomarker odpovědi na modulátorovou léčbu.
Česká účast na workshopu byla výrazná – motolské CF centrum demonstrovalo své kapacity ve funkčním testování CFTR (HNEC a organoidy), ve standardizaci managementu suboptimálních respondérů, v diagnostice komplikovaných a pozdně diagnostikovaných případů i v moderní genotypizaci CFTR. Organizace workshopu byla podpořena společnostmi ECFS, Vertex, Devyser, ELITechGroup, 3GENES, Filière MUCO-CFTR a I.T.A.-Intertact, za organizační podpory We Make Media, s.r.o.
prof. MUDr. Milan Macek jr., DrSc., MHA
Ústav biologie a lékařské genetiky, 2. LF UK a FN Motol a Homolka

