This site is intended for healthcare professionals

Pohybová aktivita u pacientů s CF

19. 01. 2026

Tereza Příkazká

 

ÚVOD

Pohybová aktivita přináší široké spektrum benefitů, které jsou všeobecně známé. Na druhou stranu se u pacientů s cystickou fibrózou stále setkáváme s jejím nedostatkem, za nímž mnohdy stojí strach z pohybu a domnělých rizik. Naopak je potřeba pacienty motivovat, snažit se pozitivně ovlivnit jejich vztah k pohybu a sportu a poskytnout jim podmínky pro to, aby pohyb vnímali jako bezpečný a prospěšný. Zásadní vliv by na to měl mít funkční multidisciplinární tým, který může pacientům poradit ohledně vhodně nastaveného pohybového režimu, stravovacích návyků či případných rizikových faktorů.

INTEGRACE POHYBOVÉ AKTIVITY U CF

Co se týče konkrétního typu pohybu, můžeme aktivitu rozdělit na trénink aerobní, anaerobní a odporový neboli silový. Pro pacienty s cystickou fibrózou je zásadní aerobní aktivita, která má výrazný podíl na podpoře funkce plic a celkové zdatnosti, a trénink silový, který se kromě zvýšení svalové hmoty a síly odráží také ve zlepšení plicní ventilace a souvisejících funkcí. Mezi další benefity pohybové aktivity u pacientů s cystickou fibrózou bezpochyby mimo jiné patří podpora mukociliární clearance, stimulace osteoblastické aktivity, uvolnění endorfinů či zlepšení srdečního výdeje a VO₂ peak [1, 4].

Pokud se s doporučením a zahájením pohybové aktivity pojí nějaké obavy a nejasnosti, je dobré zamyslet se nad několika aspekty již v rámci odběru anamnézy při pravidelných kontrolách, ať už v ambulanci lékaře, nebo fyzioterapeuta.

  • Základní zdravotní stav a omezení. Jaká je aktuální funkce plic? Vyskytly se v poslední době časté exacerbace? V jakém stavu je výživová situace?
  • Anamnéza pohybové aktivity. Jaké sportovní aktivity pacient provozuje a jak často? Jak na zátěž reaguje? Dochází ke zvýraznění únavy, dušnosti, kašle či bolestí na hrudi?
  • Motivace a zájem. Podporují členové rodiny pacienta v aktivním životním stylu? Má dětský pacient s cystickou fibrózou z pohybu obavy nebo strach?
  • Adherence k léčbě. V jakém režimu probíhají inhalace a airway clearance techniky? Jaké další léky pacient užívá (např. bronchodilatancia)?
  • Komplikace a rizikové faktory. Má pacient diabetes? Hemoptýzu v anamnéze? Trpí častou únavou či slabostí?
  • Stanovení cílů. Zlepšení kondice, svalové síly či lepší zvládání dechové práce?

 

FORMA POHYBU

V případě, že nejsou shledány žádné limitující faktory, které by mohly negativním způsobem ovlivnit stav pacienta v kontextu provádění pravidelné pohybové aktivity, můžeme přejít ke konkrétnější podobě doporučení s respektem k individualitě. Po zohlednění věku, období růstu, funkce plic, přítomnosti s cystickou fibrózou souvisejících komplikací a výživového stavu, lze pacienty motivovat k pravidelné pohybové aktivitě v následující frekvenci [3] :

 

KONTRAINDIKACE

Kromě pozitivního přístupu a motivace je také nezbytné s pacientem nebo s rodičem probrat určitá preventivní opatření či možné kontraindikace k provádění pohybové aktivity. U pacientů s CF-diabetem (CFRD) je nutné je nutné monitorovat hodnotu glukózy, ale nejen u této skupiny pacientů je potřeba věnovat pozornost kvalitnímu a dostatečnému energetickému příjmu ze stravy. Mezi další aspekty patří dodržování hygienických opatření. Pokud se u pacienta objeví známky akutní exacerbace, je vhodné pozastavit zátěž a věnovat se pečlivě pravidelné dechové rehabilitaci a podpořit maximálně efektivní očistu dýchacích cest. Stejně tak je důležité na implementaci zavedené dechové rehabilitace nezapomínat ani mimo akutní exacerbace.

 

ZÁVĚR

Pro spoustu pacientů může být obtížně zůstat v udržení pohybového režimu konzistentní, proto je dobré nabídnout možnosti, které je mohou motivovat. Může to být virtuální forma podpory v rámci aplikací či dlouhodobé sledování efektu tréninku v čase při pravidelném testování u fyzioterapeuta. Další forma podpory adherence může být zapojení dalších členů rodiny nebo možnost oslovit členy multidisciplinárního týmu s jakýmkoli dotazem při nejistotě. I přes počáteční obavy nakonec pravidelná pohybová aktivita zásadně ovlivňuje pozitivním způsobem kvalitu života.

 

 

Literatura:

[1] Saynor Z. Physical aktivity as airway clearance in people with cystic fibrosis [prezentace]. In: European Cystic Fibrosis Society Conference. Glasgow, UK, 5–8. 6. 2024.

[2] Urquhart DS, Cunningham S, Taylor E, et al. Exercise as an Airway Clearance Technique in people with Cystic Fibrosis (ExACT-CF): rationale and study protocol for a randomised pilot trial. NIHR Open Res. 2022; 2: 64.

[3]  Willis M, et al. Standards of Care and Good Clinical Practice for the Physiotherapy Management of Cystic Fibrosis. 4th ed. Cystic Fibrosis Trust / ACPCF; 2020.

[4]  Tejero S, Cejudo P, Quintana-Gallego E, et al. The role of daily physical activity and nutritional status on bone turnover in cystic fibrosis: a cross-sectional study. Braz J Phys Ther. 2016; 20(3): 206–212.

Možnosti vyšetření funkce plic v časných stadiích cystické fibrózy

16. 11. 2026

Cystická fibróza (CF) představuje geneticky podmíněné, chronické a progresivní onemocnění. Patologické změny v dýchacím traktu lze detekovat již záhy po narození (existují dokonce i zprávy o prenatální patologii, ty však pro běžnou klinickou praxi zatím nejsou relevantní). Poruchu funkce plic je pomocí speciálních vyšetřovacích metod možné detekovat již ve věku 3 měsíců [1], tzn. ještě před tím, než jsou přítomny symptomy (děti diagnostikované na základě pozitivity novorozeneckého screeningu), případně ještě před tím, než daný jedinec prodělá první epizodu respirační infekce.

Inovativní modulátorová léčba u dětí s cystickou fibrózou: přínosy, rizika a výzvy v hodnocení psychických nežádoucích účinků u nejmladších pacientů

20. 09. 2026

Po desetiletí byla léčba cystické fibrózy (CF) zaměřena převážně na zvládání komplikací – antibiotickou terapii, respirační fyzioterapii, substituci pankreatických enzymů a nutriční podporu. Prognóza pacientů se postupně zlepšovala, avšak základní genetická příčina onemocnění zůstávala neovlivněna.


Partneři projektu