Kazuistika: Pacientka (68 let) s anamnézou diabetes mellitus, arteriální hypertenze a hypotyreózy na substituční terapii byla přijata akutně na interní oddělení pro bolesti břicha v okolí pupku a podbřišku s propagací do zad, zástavu větrů a úpornou zácpu.
V předchorobí byl údaj o asi týden trvajících subfebriliích. Laboratorně byly zvýšené markery zánětu (CRP 145 mg/l, leukocytóza 17,5), pozitivní močový nález. Jaterní testy a amylázy byly v normě. Na rtg. plic a ultrazvukovém vyšetření břicha bez hrubší patologie (pouze steatóza a zvýšená plynatost). Vstupně byl vyloučen ileózní stav.
Pro známky uroinfektu byla nasazena empiricky ATB terapie (kotrimoxazol). Klinicky však stav v čase bez významnějšího zlepšení, postupně progrese bolestí do oblasti beder. Kultivačně v moči zjištěna E. coli. V hemokulturách prokázán Staphylococcus aureus. Na doplněném CT břicha bez významnější patologie GIT traktu. Vedlejším nálezem byly degenerativní změny na Th-1 páteře. Neurologický nález byl bez jasného deficitu. Doplněno ještě MR vyšetření páteře, které prokázalo spondylodiscitidu L1/2 s výrazným prosáknutím okolních měkkých tkání a mírnou prominencí do epidurálního prostoru. Nebyl zobrazen jednoznačný absces.
Zahájena terapie oxacilinem a pacientka byla přeložena na ortopedické oddělení. Tam rozhodnuto o konzervativní léčbě a protrahované ATB terapii. Při tomto postupu došlo pozvolna ke klinickému zlepšení stavu pacientky, ústupu potíží a poklesu laboratorních známek zánětu. Na kontrolním MR zobrazení byla patrná regrese zánětlivých změn.
MUDr. Tomáš Vašátko, Ph.D.
- interní gastroenterologická klinika LF UK a FN Hradec Králové
