Hyperfunkční adenom štítné žlázy

14. 6. 2024

Kazuistika: Pacientka (72 let) s negativní rodinnou anamnézou tyreopatie, arteriální hypertenze a diabetes mellitus 2. typu, byla vyšetřena v kardiologické poradně pro nově zjištěnou fibrilaci síní s rychlejší odpovědí komor.

Podle dodatečně upřesněné anamnézy předcházel mírný váhový úbytek, výraznější pocení, ojedinělé palpitace. V rámci laboratorních vyšetření byla zjištěna zvýšená funkce štítné žlázy (TSH suprimované, FT3 8.6, FT4 29.3). Na ultrazvuku byl zobrazen zvětšený pravý lalok štítné žlázy se solitárním uzlem (8 ml), ostatní tkáň obou laloků byla nehomogenní, ale bez jiného zřejmého uzlu. Protilátky proti štítné žláze TRAK a Ab-TGL byly negativní, Ab-TPO byl hraničně pozitivní. Byla doplněna scintigrafie štítné žlázy, která zobrazila horký uzel v pravém laloku štítné žlázy. Ve zbylé tkáni v pravém i v levém laloku bylo vychytávání radiofarmaka snížené.

Vzhledem k věku pacientky a komorbiditě bylo rozhodnuto o podat terapeutickou dávku radiojodu. Aplikace proběhla bez komplikací. Za tři měsíce po podání došlo k normalizaci hladin hormonů štítné žlázy. Při kontrolním ultrazvukovém vyšetření po 6 měsících bylo shledáno zmenšení uzlu v pravém laloku na 6 ml.  Pacientka je nadále bez subjektivních potíží, se stabilní tělesnou váhou. Arytmii se podařilo eliminovat elektrickou kardioverzí po zklidnění hypertyreózy.

MUDr. Tomáš Vašátko, Ph.D.

I.interní gastroenterologická klinika LF UK a FN Hradec Králové

 

Partneři projektu