Vyšší konzumace potravin obsahujících prolin zvyšuje pravděpodobnost depresivních stavů. Ukázala to studie, zaměřená na spojitost mezi konzumací jednotlivých aminokyselin a rozvíjející se depresí.
Sledování množství konzumovaného prolinu bylo však pouze prvním krokem k objasnění celého mechanismu. Část dotazovaných totiž depresí netrpěla i přes jeho značný příjem. Za jev může střevní mikrobiom. U pacientů s vysokým příjmem prolinu, avšak jeho nízkou hladinou v plazmě, byla mikrobiota podobná pacientům s nižší mírou deprese. Jednou z nejdůležitějších rolí prolinu je pomoc při tvorbě kolagenu. Jeho zdrojem je především veškeré maso a vejce.
