Využití analýzy lipidomu v klinické a radiační onkologii

S rozvojem léčebných možností farmakoterapie a radioterapie nádorových onemocnění sou­časně vyvstává i potřeba biomarkerů umožňu­jících časnou diagnostiku nádorového onemoc­nění nebo jeho recidivy i sledování odpovědi na léčbu. V souvislosti s rozvojem cílené léčby je pozornost v současné době soustředěna na změny nukleových kyselin, které v někte­rých případech umožní nasměrovat účinnou léčbu. Nádorová onemocnění jsou ale spoje­na se zásadními změnami metabolismu všech tříd biologických molekul, včetně lipidů. Změny ve složení lipidů v nádorové tkáni i v tělních te­kutinách byly dosud převážně stranou zájmu. Výzkumy posledních let ukazují, že nádorové onemocnění je spojeno s výraznými kvantita­tivními i kvalitativními změnami lipidů nejen v nádorové tkáni, ale i v periferní krvi a moči. Tyto změny mohou umožnit nejen časnou de­tekci nádorového onemocnění nebo recidivy či monitoraci léčebné odpovědi, ale mohou se stát i cílem protinádorové léčby. Změny lipido­vého složení buněčných membrán mohou být například signály k aktivaci nespecifické imu­nity. Je otázkou dalších výzkumů, do jaké míry bude možno tento fenomén využít v imunote­rapii nádorových onemocnění. V současné době dostupná data ale především ukazují velký po­tenciál lipidů jako diagnostických biomarkerů. Pomocí citlivých analytických metod umožňují­cích současné stanovení většího množství lipidů je možno dosáhnout vysoké správnosti rozlišení mezi nemocnými s nádory a kontrolní skupinou. Probíhají další studie, které určí, do jaké míry se lipidomická analýza uplatní v rámci diagnostiky i screeningu nádorových onemocnění.