This site is intended for healthcare professionals

Detail videa

27. 1. 2022 | CZE

Nové prediktory imunoterapie – pohled do budoucnosti

klinická onkologie

prof. MUDr. Aleš Ryška, Ph.D.

Souhrn

Imunoterapie je moderní terapeutickou moda­litou, která využívá možnosti eliminace nádoro­vých buněk cestou odblokovaného a aktivova­ného imunitního systému. Tento léčebný přístup je tak závislý nikoliv výhradně na biologických vlastnostech neoplastických elementů, ale na celém spektru procesů komplexních interak­cí mezi nádorovým mikroprostředím a vlastními nádorovými buňkami. To je důvodem, proč pre­dikce odpovědi nádoru na tuto léčbu je daleko komplexnější a obtížnější ve srovnání s predikcí odpovědi na cílenou léčbu. Mezi již klasické pre­diktory odpovědi lze zařadit expresi molekuly PD-L1 buď ve vlastních nádorových buňkách (hodnoceno jako TPS), na elementech imunit­ního systému (hodnoceno jako IC), či v obou komponentách (hodnoceno jako CPS). Dále lze využít posouzení antigenicity nádorových buněk – zde se zpravidla nekvantifikují přímo neoanti­geny, ale používají se náhradní markery, zejmé­na ukazatele selhání opravných mechanismů při replikaci DNA, jako jsou mutace BRCA 1/2, či šířeji markery poruch homologní rekombinace (HRD) a dále poruchy mismatch repair systému (MMR) či mikrosatelitní instability (MSI). Vzhle­dem ke komplexní povaze cross-talk mezi ná­dorovými buňkami a mikroprostředím je však faktorů, které mohou mít vliv na účinnost imu­noterapie, daleko více a lze tak očekávat iden­tifikaci dalších prediktivních markerů pro imu­noterapii. Nabízí se zejména ukazatele aktivace imunitní odpovědi, jako je signatura interferonu gama, mutace genů ovlivňujících či modifikují­cích imunitní odpověď, jako jsou STK11 či KEAP1. Zatím je v úplných počátcích možnost vyšetření genetické informace mikrobioty, tzv. mikrobiom. Je nepochybné, že mikroflóra v lidském těle (ať již v tlustém střevě, na kůži, či dýchacích cestách) zásadním způsobem imunitní odpověď modifi­kuje. Zatím však není jasné, jak složení mikroflóry vyhodnotit a využít pro predikci, resp. identifikaci nemocných s vysokou pravděpodobností odpo­vědi. Dalším ukazatelem odpovědi imunitního systému na nádor může být například poměr cirkulujících lymfocytů a neutrofilních leukocytů či morfologické hodnocení množství lymfocytů infiltrujících do nádorové tkáně (tzv. stromální tumor infiltrující lymfocyty – TIL). Tento marker je velmi slibný, doposud však neexistuje konsen­zuální metoda kvantifikace, která by byla spoleh­livá a přitom snadno prakticky využitelná napříč jednotlivými diagnózami.

Závěrem lze konstatovat, že identifikace po­tenciálních respondentů imunoterapie je ne­smírnou výzvou. Velmi pravděpodobně nikdy nebudeme schopni předpovídat úspěch této léčby se 100% jistotou. Kombinace více marke­rů obecně nabízí vyšší pravděpodobnost odpo­vědi. Současně je to však za cenu nižšího počtu nemocných, kteří budou pro tuto léčbu vybrá­ni. Alfou a omegou tak zůstane nalezení opti­málního poměru mezi co nejvyšší senzitivitou a specificitou prediktivního vyšetření.


Prezentace ke stažení

  • prof. MUDr. Aleš Ryška, Ph.D. – Nové prediktory imunoterapie – pohled do budoucnosti

Podobné

9. 6. 2022 | CZE

COVID A PSYCHÉ pohledem psychosomatiky

psychiatrie

MUDr. Radin Honzák, CSc.

13. PragueONCO

9. 6. 2022 | CZE

Inhibitory kináz příbuzných...

klinická onkologie

prof. MUDr. Martina Řezáčová, Ph.D.

13. PragueONCO

9. 6. 2022 | CZE

Poškození a reparace DNA různými druhy...

klinická onkologie

doc. RNDr. Martin Falk, Ph.D.

13. PragueONCO

Další videa

Komerce

Partneři projektu