Možnosti prediktivního testování u nádorů neznámého primárního zdroje

Nádory neznámého primárního zdroje (NNPZ) představují asi 2–3 % (podle některých údajů až 5 %) všech metastazujících nádorů. Pravidla pro jejich diagnostiku se v čase mění, podle součas­ných algoritmů jsou z této kategorie nádorů vy­členěny např. sarkomy a melanom a v napros­té většině případů se jedná o karcinomy (95 %), většinou adenokarcinomy grade 1 či 2 (50 %), adenokarcinomy grade 3 a nediferencované karcinomy (80 %) a dlaždicobuněčné karcinomy (15 %). Asi 5 % NNPZ představují málo diferenco­vané, blíže nezařaditelné karcinomy. Současné terapeutické algoritmy jsou z větší části založe­né na kombinaci primárního zdroje (orgánu), histologického typu nádoru a v rámci preciz­ní onkologické léčby hodnocení konkrétního prediktoru. S ohledem na tyto mechanismy jsou snahy o klasifikaci NNPZ na podkladě ex­presního profilování řady genů a jejich zařazení do skupiny „tkáňově specifického“ nádoru a ná­sledně tedy léčbu určenou pro příslušný typ ná­doru. Nicméně narůstá počet prediktorů, které nemusí být vázány na konkrétní lokalizaci a histologický typ nádoru a souběžně s tím počet studií zaměřených právě na nádory neznámého primárního zdroje v rámci tzv. tkáňově-agnos­tické léčby. NNPZ vykazují komplexní moleku­lární aberace a jedná se o heterogenní skupinu, u které je však ve více než 90 % případů deteko­vatelná alespoň jedna driver mutace. Z „targe­tabilních“ genových aberací jsou to zejména mutace genu KRAS, PIK3CA, EGFR, BRAF, HER2 a přestavby genu ALK, ROS1, RET, FGFR a NTRK. Asi u 20 % NNPZ je přítomna vysoká exprese PD-L1, u > 10 % vysoký nádorový mutační load (TMB) a poměrně vzácně (< 2 %) se vyskytuje mi­krosatelitová instabilita. Předmětem sdělení je přehled problematiky možností prediktivního testování u NNPZ s ohledem na aktuální znalos­ti a reálnou situaci dostupnosti testování v ČR.

Prezentace ke stažení

• prof. MUDr. Pavel Dundr, Ph.D. – Možnosti prediktivního testování u nádorů neznámého primárního zdroje