K ČEMU MÁME MIKROBIOM?

Mikroorganismy žijí v komplexních ekosysté­mech ovlivňujících se navzájem a ovlivňujících i své bezprostřední okolí. Jedno z nejkomplex­nějších, a přesto donedávna přehlížených mik­robiálních společenstev se vyskytuje v tlustém střevě, kde hraje velice důležitou roli ve zdraví člověka. Kromě známých funkcí střevního mi­krobiomu, jako je napomáhání trávení potravy, dodávání důležitých živin, produkce vitamínů, neurotransmiterů, mastných kyselin s krátký­mi řetězci a enzymů, má mikrobiom celou řadu dalších důležitých funkcí, kam patří podílení se na rozvoji střevní stěny, imunitního systé­mu i nervové soustavy. Nepatogenní bakterie ve střevě pomáhají člověku také pouze tím, že jsou ve střevě přítomny, a zamezují tak pomno­žení bakterií patogenních.

Velmi důležité je zejména osidlování střeva mikroorganismy v počátcích života, kdy mik­robiom ovlivňuje vývoj imunitního systému. Jako klíčové faktory se ukazují způsob porodu, výživa, antibiotická léčba nebo příjem probio­tik. U klasického porodu je zdrojem osidlují­cích bakterií zejména vaginální a střevní mik­robiom matky, zatímco u císařského řezu je to prostředí a kůže matky. V pozdějším věku je mikrobiom stabilnější a méně náchylný na vel­ké změny. Mezi faktory, které jej ovlivňují, patří léčba antibiotiky, strava, životní styl, onemoc­nění, stres, věk, genetika a další.

Shrneme-li to, mikrobiom je z hlediska lidského zdraví velmi důležitý, a pokud dojde k narušení rov­nováhy mikrobiomu, může dojít k rozvoji mnoha onemocnění, zejména chronických a autoimunit­ních. Při studiu těchto multifaktoriálních onemoc­nění je nicméně potřeba sledovat nejenom samot­ný mikrobiom, ale také celou řadu dalších faktorů, což se neobejde bez mezioborové spolupráce.