This site is intended for healthcare professionals

Detail videa

21. 1. 2021 | CZE

Jaké jsou možnosti cílené terapie u pacientů s metastatickým karcinomem žaludku?

klinická onkologie, gastroenterologie

doc. MUDr. Milada Zemanová, Ph.D.

Souhrn

Rakovina žaludku patří stále mezi nejzhoubněj­ší druhy solidních nádorů, a to i přes určité lé­čebné pokroky a klesající incidenci. Cílená, nebo výstižněji terčová léčba je umožněna díky stále lepšímu a přesnějšímu rozpoznání nádorového profilu a molekulárních cílů. V Evropě byl do­sud registrován jen trastuzumab v kombina­ci s chemoterapií v první linii u nádorů HER2/ neu pozitivních a ramucirumab v monoterapii nebo v kombinaci s paklitaxelem ve druhé linii léčby. Další terče s potenciálním klinickým pří­nosem představují receptor pro epidermální růstový faktor (EGFR), poly(ADP-ribosa)poly­meráza (PARP), mammalian target of rapamy­cin (mTOR), c-MET a receptor pro fibroblastický růstový faktor (FGFR). Další cestou, jak rozšířit možnosti terčové terapie, je využití databáze z nádorového genomového atlasu (The Cancer Genom Atlas – TCGA). Již známá terčová léčiva je možné porovnat s definovanými molekulár­ně genetickými změnami v nádorech žalud­ku. V publikované studii byly léky považovány za potenciálně účinné, pokud terčové geny vy­kazovaly zvýšení počtu kopií, funkci s aktivací onkogenu nebo jiné specifické změny reagující na schválené léky. Až 50 % nádorů žaludku by mohlo být léčitelných již známými přípravky. V této studii byl hlavním lékem identifikovaným pro použití u nádorů žaludku copanlisib, inhibi­tor PI3K. V databázi pacientů s TCGA genetická predikce odpovědi na léky identifikovala více pacientů se změnami citlivými na copanlisib (20 %, 78 z 393 pacientů) než na trastuzumab (13 %, 52 z 393 pacientů), což bylo způsobeno hlavně vysokou incidencí funkčních mutací PIK3CA. Takové molekulární testování se začíná využívat k prosazení terčových terapií „off-label“. Tento přístup ovšem vyžaduje pečlivé zvážení. I když terčové přípravky prokázaly účinnost u ši­roké škály malignit, není ani při známých da­tech z molekulárního profilování účinnost léč­by zajištěna a vyžaduje ověření kontrolovanou studií. Nicméně pro klinické studie by pacienti s rakovinou měli být vybíráni na základě geno­mického profilu jejich nádoru.


Prezentace ke stažení

  • doc. MUDr. Milada Zemanová, Ph.D. – Milada Zemanová_Jaké jsou možnosti cílené terapie u pacientů s metastatickým ka

Podobné

9. 6. 2022 | CZE

COVID A PSYCHÉ pohledem psychosomatiky

psychiatrie

MUDr. Radin Honzák, CSc.

13. PragueONCO

9. 6. 2022 | CZE

Inhibitory kináz příbuzných...

klinická onkologie

prof. MUDr. Martina Řezáčová, Ph.D.

13. PragueONCO

9. 6. 2022 | CZE

Poškození a reparace DNA různými druhy...

klinická onkologie

doc. RNDr. Martin Falk, Ph.D.

13. PragueONCO

Další videa

Komerce

Partneři projektu