This site is intended for healthcare professionals

Detail videa

21. 1. 2021 | CZE

Jaké jsou možnosti cílené terapie u pacientů s metastatickým karcinomem žaludku?

klinická onkologie, gastroenterologie

doc. MUDr. Milada Zemanová, Ph.D.

Rakovina žaludku patří stále mezi nejzhoubněj­ší druhy solidních nádorů, a to i přes určité lé­čebné pokroky a klesající incidenci. Cílená, nebo výstižněji terčová léčba je umožněna díky stále lepšímu a přesnějšímu rozpoznání nádorového profilu a molekulárních cílů. V Evropě byl do­sud registrován jen trastuzumab v kombina­ci s chemoterapií v první linii u nádorů HER2/ neu pozitivních a ramucirumab v monoterapii nebo v kombinaci s paklitaxelem ve druhé linii léčby. Další terče s potenciálním klinickým pří­nosem představují receptor pro epidermální růstový faktor (EGFR), poly(ADP-ribosa)poly­meráza (PARP), mammalian target of rapamy­cin (mTOR), c-MET a receptor pro fibroblastický růstový faktor (FGFR). Další cestou, jak rozšířit možnosti terčové terapie, je využití databáze z nádorového genomového atlasu (The Cancer Genom Atlas – TCGA). Již známá terčová léčiva je možné porovnat s definovanými molekulár­ně genetickými změnami v nádorech žalud­ku. V publikované studii byly léky považovány za potenciálně účinné, pokud terčové geny vy­kazovaly zvýšení počtu kopií, funkci s aktivací onkogenu nebo jiné specifické změny reagující na schválené léky. Až 50 % nádorů žaludku by mohlo být léčitelných již známými přípravky. V této studii byl hlavním lékem identifikovaným pro použití u nádorů žaludku copanlisib, inhibi­tor PI3K. V databázi pacientů s TCGA genetická predikce odpovědi na léky identifikovala více pacientů se změnami citlivými na copanlisib (20 %, 78 z 393 pacientů) než na trastuzumab (13 %, 52 z 393 pacientů), což bylo způsobeno hlavně vysokou incidencí funkčních mutací PIK3CA. Takové molekulární testování se začíná využívat k prosazení terčových terapií „off-label“. Tento přístup ovšem vyžaduje pečlivé zvážení. I když terčové přípravky prokázaly účinnost u ši­roké škály malignit, není ani při známých da­tech z molekulárního profilování účinnost léč­by zajištěna a vyžaduje ověření kontrolovanou studií. Nicméně pro klinické studie by pacienti s rakovinou měli být vybíráni na základě geno­mického profilu jejich nádoru.


Prezentace ke stažení

  • doc. MUDr. Milada Zemanová, Ph.D. – Milada Zemanová_Jaké jsou možnosti cílené terapie u pacientů s metastatickým ka

Podobné

11. 4. 2025 | CZE

Imunoterapie napříč vybranými diagnózami

klinická onkologie, imunoterapie onkologických onemocnění, Karcinom plic, Kolorektální karcinom, karcinom prsu, karcinom ledvin, melanom, gynekologie a porodnictví, karcinom prostaty

Prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc. , Doc. MUDr. Igor Kiss, Ph.D., MBA, MUDr. Martin Matějů, Ph.D., Doc. MUDr. Alexandr Poprach, Ph.D., Prof. MUDr. Jindřích Fínek, Ph.D.

Fórum precizní onkologie 2025

11. 4. 2025 | CZE

Imunoterapie

klinická onkologie

Prof. MUDr. Jiřina Bartůňková, DrSc., MUDr. Jan Špaček, Ph.D., Doc. MUDr. Pavel Otáhal, Ph.D., Doc. MUDr. Michal Vočka, Ph.D.

Fórum precizní onkologie 2025

11. 4. 2025 | CZE

Terčová terapie–tumor specifická terapie

klinická onkologie

MUDr. Jan Špaček, Ph.D., MUDr. Zuzana Bielčiková, Ph.D., Doc. MUDr. Michal Vočka, Ph.D., MUDr. Stanislav John, Ph.D.

Fórum precizní onkologie 2025

Další videa

Partneři projektu