Hereditární nádory: nové geny, nová doporučení

Prudký rozvoj laboratorní diagnostiky v posled­ních letech umožnil sekvenovat stovky genů v reálném čase, u velkého množství nemocných a za přijatelnou cenu, čímž se nevídaným způso­bem rozšířila naše možnost diagnostikovat altera­ce genů zodpovědných za vznik různých nádorů.

V současné době probíhá na většině českých pra­covišť klinické genetiky testování panelem CZE­CANCA v. 1.2.1, díky němuž obdržíme základní in­formaci o stavu 22 základních genů (APC, ATM, BAP1, BARD1, BLM, BRCA 1/2, BRIP1, CDH1, CDK4, CDKN2A, CHEK2, EPCAM, MLH1, MSH2, MSH6, MUTYH, PALB2, PMS1, PMS2, PTEN, RAD51C/D, RET, STK11, TP53, VHL). Nadto je možné v případě podezření na jiné syndromy vyžádat další analýzy. V režimu statim je výsledek vyšetření exportován do 3 měsíců, v případě běžného postupu do 6 mě­síců. Jinou strategii zvolili kolegové ve FN v Motole, kteří provádějí sekvenaci celého exomu a násled­ně bioinženýrsky analyzují zjištěné alterace.

Velké množství nalezených změn vyžaduje vel­kou pozornost klinického genetika, aby ten popsal pouze ty změny, které jsou pro daného pacienta a jeho rodinu relevantní. Ve druhém kroku přichází ke slovu onkolog, který pečuje o osoby s mutacemi v cílových genech a který musí návrhy dané genetikem uvést do praxe – vhodným způsobem řeší dispenzarizaci, profy­laktické výkony, chemoprevenci apod.

Právě v této části péče jsme svědky chyb a ne­dorozumění, na které bychom rádi upozornili. K nejčastějším řadíme: záměnu významu alte­rací class III a class IV + V, nesprávné zhodnocení míry rizika vzniku malignity, doporučování ad­nexektomie a hysterektomie u genů, které rizi­ko v gynekologické oblasti nezvyšují, nevhodné doporučování intenzivního screeningu (opod­statněného pro vysoce penetrantní geny) pa­cientům s nízkým až středním rizikem, nespráv­né doporučení věku pro profylaktické výkony, opomenutí chemoprofylaxe, opomenutí speci­fické onkologické terapie.

Podrobnosti této problematiky budou uvedeny v přednášce.

Prezentace ke stažení

• Doc. MUDr. Jan Novotný, Ph.D. – Hereditární nádory nové geny, nová doporučení